Archiv článků: materiály

Až dosud se předpokládalo, že kluzké povrchy bývají současně hydrofobní, pro ty uměle přepravené to ale platit nemusí. Hlavní autor nového výzkumu Arun Kumar Kota z North Carolina State University uvádí, že tato kategorie materiálů je zcela neprozkoumaná, takže může mít i neočekávané aplikace. Způsoby konstrukce pevného povrchu tak, aby …

Permanentní magnety používané v motorech vyžadují vysokou hustotu energie a koercivitu – schopnost magnetu udržet si současnou úroveň magnetismu, tj. odolat demagnetizaci vnějším magnetickým polem. Koercivita (odolnost) magnetů přitom často klesá s rostoucí teplotou. Výkonné permanentní magnety se dnes vyrábějí především z prvků vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. …

Nově připravené modifikace uhlíku zajímavým způsobem kombinuje grafen a fullereny. V šestiúuhelníkové struktuře grafenu jsou jednotlivé atomy uhlíku nahrazeny právě podjednotkami fullerenu. Výsledek se označuje jako grafulleren. Jedná se o 2D materiál v tom smyslu, že se ho podařilo připravit i v podobě jediné vrstvy. Samozřejmě má ale mnohem větší …

Fermiho plocha se používá ve fyzice kondenzovaných látek k popisu rozložení hybnosti elektronů v kovu. Obvykle tyto Fermiho plochy představují uzavřené obrazce. Výjimky jako Fermiho oblouky (arcs) jsou velmi vzácné a bývají mnohdy spojeny s dalšími exotickými vlastnostmi; v materiálu se např. současně objeví supravodivost, záporná magnetorezistence (změna elektrického odporu …

Nová třída nanostrukturovaných supermřížek umožňuje ještě jemněji ladit elektrické i jiné vlastnosti materiálů. Uvažuje se především o využití tohoto principu pro výrobu nové třídy polovodičů. Základní princip je jednoduchý. 2D materiály mají jiné vlastnosti než jejich objemové verze. Dalším krokem je pak kombinace více 2D materiálů v heterostrukturách (supermřížkách). To …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu AV ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového. Vědcům se vytvořením speciální …

Projektily v měřítku nanometrů. Když elektricky nabité částice proletí ultratenkými vrstvami materiálu, někdy dochází k následným mikrovýbuchům a jindy zůstává materiál téměř neporušený. Důvody tohoto jevu nyní vysvětlili vědci z TU Wien. Vědci zkoušeli bombardovat ultratenké materiály vysoce elektricky nabitými ionty, jako jsou např. jádra xenonu nebo jiných vzácných plynů. …

Jak vylepšit anodu klasických baterií? Nápadů je nepřeberně. Mají umožnit rychlejší nabíjení, prevenci selhání nebo větší životnost. Až je div, že v praxi se technologie pořád příliš nehýbe. Molybdenu, wolfram, niob a kyslík Vědci z Oak Ridge National Laboratory a University of Tennessee (Knoxville) přišli s novým materiálem, který by …

Nitrid boru ve 2D podobě má vlastnosti podobně zajímavé jako grafen, dosud je ale problém tento materiál vyrábět ve větším měřítku. Nová technika to má umožnit; využívá bleskové ohřívání Jouleovým teplem a vedle nitridu boru by takto měl jít vytvářet i další příbuzný a dosud málo prozkoumaný materiál, nitrid boru …