Archiv článků: mechanika

Gumička, která poletí kilometr daleko

Výzkumníkům se podařilo vytvořit novou pevnou látku podobnou gumě, která má překvapivé vlastnosti. Dokáže absorbovat a uvolňovat velmi velké množství energie a navíc je programovatelná. Nový materiál má být velkým příslibem pro širokou škálu aplikací. Roboti by díky ní mohli mít vyšší výkon bez dalších nároků na energii; různé helmy …

více »

Tisíc tun jednou rukou: 2D materiál s nejnižším součinitelem tření

Dvourozměrné materiály jako superlubrikant. Zvolená kombinace materiálů s velkým rozdílem mřížkové konstanty, což je například MoS2 vs. grafen, zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. Mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze (Mengzhou Liao, Paolo Nicolini, Victor Claerbout, Tomáš Polcar) využil unikátních vlastností …

více »

Nitrid boru předčí grafen

Hexagonální nitrid boru svou strukturou připomíná grafen, některými vlastnostmi se však od něj liší, ba ho i předčí. Tak se nyní ukazuje, že nitrid bóru má ještě větší pevnost v lomu (Poznámka PH: respektive je to tvrdost, křehkost nebo jak se té veličině správně říká? V překladu původní tiskové zprávy …

více »

Smrští se, nebo roztáhne? Záleží na rychlosti a síle impulzu

Další uměle připravený materiál se vyznačuje opravdu neintuitivním chováním. Specialisté na materiály dokázali v posledních letech vytvořit celou řadu struktur, které v reakci na vnější podnět (roztahování nebo stlačování) různě mění svou délku, a to často v každém směru jinak. Typicky se tahané materiály v kolmém směru smršťují, tzv. auxetické …

více »

Těstoviny se do žádoucího tvaru složí až při vaření

Zábavná kuriozita, nápad zasluhující cenu Ig Nobel – nebo je za celou technologií něco víc? Vědci na Carnegie Mellon University, Syracuse University a Zhejiang University přišli s těstovinami, které mají podobu pravoúhlých pruhů. Na povrchu ovšem obsahují specifické vrypy, které mají způsobit, že při vaření se vše smotá do předem …

více »

Skok ve výzkumu žabek

Zdánlivé hříčce věnují vědci pozornost po delší dobu. S výzkumem začali překvapivě kvůli hydroplánům, které jsou při přistání na vodě vystaveny podobným silám. Házení žabek na klidnou vodní hladinu dnes představuje nepříliš častou zábavu. Některé časopisy dokonce tento tradiční „sport“ musejí připomínat podrobnými návody. Přitom se jím údajně bavili už …

více »

Proč se sklo někdy rozbíjí na stejně velké střepy

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

více »

Mikroroboti jsou řízení laserem a termoforézou

Brownovský svět odděluje makrosvět, známý každodenního života, od mikrosvěta, který se řídí kvantovou mechanikou. Sen o sestrojení inteligentních mikroskopických strojů je zase o kousek blíž skutečnosti. Zásluhu na tom má tým vědců z Univerzity v Lipsku a Univerzity Karlovy. Ti stojí za vývojem nového systému, jenž v sobě kombinuje techniku …

více »

Ďatlovovu výpravu prý zničila netypická lavina

Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského …

více »

Nečekané dopady vodních bomb

Kolik vody musí být v hasicím vaku shozeném z vrtulníku z určité výšky? Letní oslavy a veselice často zpestřují tzv. vodní bomby. Co radosti nadělá, když balonek naplněný vodou dopadne těsně vedle vás a s patřičným efektem praskne… Stabilita vodních bomb se však stala předmětem seriózního výzkumu na univerzitě v …

více »