Archiv článků: medicína

Léčba pacientů s poruchou hybnosti pomocí elektroakupunktury

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je …

více »

Na ÚOCHB vyvinuli novou metodu pro enzymovou syntézu RNA léčiv

Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedený prof. Michalem Hockem přišel s novou metodou přípravy ribonukleové kyseliny (RNA) obsahující modifikované báze. Inovativní využití upravených DNA polymeras, běžně používaných pro syntézu DNA, vedla k vývoji obecné metody …

více »

Olomoučtí kardiologové vyjmuli defibrilátor z těla pomocí laserové technologie

Na zcela novou úroveň v oblasti řešení komplikací implantabilních kardiologických systémů se posunuli odborníci Komplexního kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Jako první u nás úspěšně použili při vynětí defibrilační elektrody technologii excimerového laseru druhé generace. Potvrdili tak výjimečné postavení olomouckého centra nejen v rámci České republiky, nýbrž v evropském měřítku. …

více »

HIV v buněčné kultuře se podařilo zcela eliminovat pomocí techniky editování genů CRISPR-Cas

Nový výzkum týmu nizozemských vědců ukazuje, jak lze pomocí CRISPR-Cas z infikovaných buněk odstranit veškeré stopy viru HIV. CRISPR-Cas funguje jako molekulární nůžky s naváděcí RNA (gRNA) a dokáže stříhat DNA na určených místech. Tato činnost usnadňuje buď odstranění nežádoucích genů, nebo zavedení nového genetického materiálu. Problémem při léčbě HIV …

více »

Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13

Vědci studovali vývojové vady v obličejové oblasti na myších modelech, které mají mutaci v genu Cdk13. Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných …

více »

Jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta?

Vědecká komunita i farmaceutické společnosti upírají velkou pozornost k vývoji nanoléčiv jako nedílné součásti moderních terapeutických metod. Pomoci by mohla zejména jako cílená léčba u nádorových onemocnění. Využití nanoléčiv ale podle posledních průzkumů funguje jen u některých pacientů. Vědci teď našli klíč k tomu, jak zjistit, jestli bude pro pacienta …

více »

Triterpeny ochrání i DNA ve spermiích

Triterpeny jsou přírodní látky, které mají velmi blahodárné účinky na lidský organismus. Pomáhají lepšímu trávení, přirozenému krevnímu oběhu i tlaku a v neposlední řadě přispívají i k lepší imunitě. Tým českých expertů po čtyřletém snažení přišel na to, jak je účinně izolovat z přírodních zdrojů (např. plod ptačího zobu, slupky …

více »

Nový typ zákroku v mozku zbavil pacientku třesu rukou

Neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a neurochirurgové z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce poprvé v ČR zavedli stimulační elektrodu na zcela nové místo v mozku. Před zákrokem se pacientka trpící Parkinsonovou chorobou nemohla podepsat, napít ze skleničky, používat myš u počítače …

více »

Čeští vědci vyvinuli kožní probiotika. Pomohou s ekzémy i akné

Kůže je největším orgánem lidského těla a každý její centimetr je osídlen až pěti miliony bakterií. Zdraví pokožky tak ovlivňuje zdraví celého těla. Narušení rovnováhy kožního mikrobiomu (společenství mikroorganismů) je spojeno s celou řadou onemocnění, v prvé řadě s atopickým ekzémem. Kožní bakterie rozhodují i o tom, zda budeme vonět, nebo páchnout. Tým …

více »

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …

více »