Archiv článků: medicína

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, …

více »

Po CRISPR/Cas9 přichází jako nová technika editování genů NICER

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

více »

Umělá inteligence může přispět k včasné diagnostice Alzheimerovy nemoci

21. září připadá na Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, vůbec nejčastější formy demence. Přestože se v průběhu času vyvinul obraz toho, jak toto onemocnění postihuje mozek, ovlivňuje myšlení a mění „k nepoznání“ životy milionů lidí na celém světě, prognózy pro pacienty stále nejsou příliš nadějné a řada aspektů tohoto onemocnění je …

více »

Jak přimět nervové kmenové buňky v mozku, aby se dělily

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

více »

Slovenskí vedci spojili enzým s rizikom úmrtia na COVID-19

Výskum ochorenia COVID-19 pokračuje aj po skončení pandémie a prináša nové poznatky, užitočné nielen v prípade budúcich pandémií, ale aj pri iných neinfekčných ochoreniach. Súvislosť medzi ťažkou formou ochorenia COVID-19 a aktivitou enzýmu butyrylcholínesterázy v ľudskej krvi odhalil výskumný tím z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave pod vedením farmakologičky …

více »

Lidé s Parkinsonovou chorobou pociťují rozdíly v účincích léků

Mezinárodní průzkum realizovaný pod záštitou organizace Parkinson’s Europe a farmaceutické společnosti STADA uvádí, že dvě třetiny lidí trpících Parkinsonovou chorobou užívají perorální léky s léčivou látkou levodopa nebo jiný typ perorální léčby. Průzkum byl proveden v 53 zemích a celkem se ho zúčastnilo 992 respondentů s Parkinsonovou chorobou nebo jejich pečovatelů. Dva ze …

více »

Parkinsonovu chorobu lze diagnostikovat i z krevního testu

Parkinsonova choroba je dnes po té Alzheimerově druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. V současné době je Parkinsonova choroba diagnostikována obvykle na základě klinických příznaků a až poté, co již došlo k významnému neurologickému poškození. Nová studie (hlavní autorka Laurie Sanders z Duke School of Medicine) navrhuje diagnózu z krevního testu, což …

více »

Kostní tkáňové inženýrství

V lidském těle je pět typů tkání: epitelová, pojivová, svalová, nervová tkáň a krev. Každá tkáň má specifické fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. Snadno si představíme třeba tvrdou kost, flexibilní kůži či kontraktilní svalovinu. Touto představou dokumentujeme, že tkáně jsou velmi specifické a scaffoldy by tyto zvláštnosti měly odrážet ve …

více »

Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …

více »