Archiv článků: medicína

Laktobacily mohou snížit riziko rakoviny vaječníků

Lékaři do studie zahrnuli 360 žen s rakovinou vaječníků a dalších 220 žen s dědičnou dispozicí (BRCA1/2). Čeští lékaři a české pacientky se podíleli na výzkumu, který zlepšil vyhlídky na efektivnější prevenci, vyhledávání žen s dispozicí k rakovině vaječníků a výhledově také snížení rizika vzniku těchto nádorů. Pomoci by jim …

více »

V ČR se poprvé narodilo dítě z transplantované dělohy

Projekt dává naději všem pacientkám s chybějící dělohou porodit vlastní zdravé dítě. Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a …

více »

Léčba rakoviny pomocí geneticky upravených T lymfocytů

PPF koupila významný podíl v biotechnologické společnosti Autolus Therapeutics obchodované na americké burze. Skupina PPF dnes oznámila akvizici 19,2% podílu ve společnosti Autolus Therapeutics, která je celosvětovým lídrem v oboru léčebných T-buněčných terapií. Akcie získala PPF prostřednictvím amerického burzovního trhu NASDAQ. Společnost Autolus Therapeutics je lídrem ve vývoji léčebných postupů …

více »

Nová genová terapie Huntingtonovy choroby vstupuje do klinických studií

Právě před deseti lety, v létě 2009, se ve výzkumném Centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově narodila první transgenní samice miniaturního prasete. Do její genetické informace byl začleněn mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, …

více »

20 let pozitronové emisní tomografie v ČR

25. srpna 1999 provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET čili pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že …

více »

Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater

Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných …

více »

Nová naděje pro pacienty s migrénou

Nové léky patří do skupiny humánních monoklonálních protilátek proti receptoru CGRP. Novou nadějí pro pacienty s migrénou jsou léky, které právě vstupují na český trh. Dosud byly testovány v řadě klinických studií, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Zpočátku by …

více »

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Borelie prý do těla pronikají jinak

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, což jsou bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Svými poznatky mladí vědci nabourali …

více »