Archiv článků: mitochondrie

Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …

Po aplikaci MitoTamu došlo u myší ke snížení glukózy v krvi i produkce inzulinu. Tým vědců a lékařů z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV a Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze prokázal pozitivní vliv látky MitoTam na diabetes 2. typu. Výzkum dnes publikoval prestižní časopis Nature Communications. …

Mitochondriální T2SS byla přítomna u posledního společného předka všech eukaryot a u většiny skupin ztracena. Týmu Pavla Doležala z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV se podařilo u několika linií eukaryot identifikovat mitochondriální dráhu odvozenou od bakteriálního sekreční systém typu II (T2SS). Tato dráha je známá pro schopnost přenášet sbalené …

Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …

Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií. Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis …

Mitochondriálně cílený deferoxamin má vliv na biosyntézu železo-sirných klastrů a hemu, což vede ke snížení mitochondriální respirace. Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje …

Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …

Mnoho cílů, na něž se zaměřují léčivé molekuly, se nachází v konkrétních buněčných útvarech známých jako organely. Tradiční přístupy medicinální chemie se však zaměřují spíše na celé tkáně a jen zřídka na doručování léků přímo do konkrétních buněčných organel. Tým vědců pod vedením Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a …

Adaptorový protein TRAK1 připojuje mitochondrie k mikrotubulům. Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications. Mitochondrie, organely, které …

Všechny buňky mají schopnost rozeznávat signály ze svého okolí a těm se přizpůsobit. Některé signály nařídí buňce usnout, změnit se, či umřít. Díky studiu těchto signálů lépe rozumíme, co se děje s buňkou, která má hlad, která se mění na rakovinotvornou, či s tou, která dostává novou funkci. Že tyto …