Archiv článků: mozek

Glioblastom zasahuje nejenom mozek

Nové studie odhalily extrémně tenké kanálky spojující lebku s mozkem. Mohou glioblastomu umožňovat přenos signálů do kostní dřeně. Vědci z Montefiore Einstein Comprehensive Cancer Center (MECCC) a newyorské Albert Einstein College of Medicine prokázali, že glioblastom – nejnebezpečnější forma rakoviny mozku – neovlivňuje pouze mozek, ale také narušuje lebku, mění …

více »

Mikroorganismy ve střevech prý ovlivňují i spánek

Model lokálního spánku považuje spánek za výsledek nahromadění spánkových stavů v malých buněčných sítích v celém těle. Nový výzkum Washington State University ukazuje, že peptidoglykan z buněčných stěn bakterií se přirozeně vyskytuje v mozku myší a úzce souvisí s jejich spánkovým cyklem. Tyto poznatky slouží k aktualizaci širší hypotézy vyvíjené …

více »

V mozku objevili mechanismus, který může bránit potlačení strachu

Vědci ze Sainsbury Wellcome Center (SWC, součást University College London) odhalili přesné mozkové mechanismy, které zvířatům umožňují překonávat instinktivní strach. Studie provedená na myších by mohla mít význam pro vývoj léčebných postupů při poruchách souvisejících se strachem, jako jsou fobie, úzkost a posttraumatická stresová porucha. Sara Mederos, Sonja Hofer a …

více »

Česká inovace v boji s Parkinsonem: Neinvazivní léčba URIS

Česká společnost Stimvia úspěšně dokončila pilotní klinickou studii zaměřenou na použití peroneální elektrické transkutánní neuromodulace (peroneal eTNM®) pomocí přístroje URIS® při léčbě příznaků Parkinsonovy nemoci. Výsledky, které také publikoval prestižní odborný žurnál Clinical Parkinsonism & Related Disorders, potvrzují bezpečnost této neinvazivní léčby a naznačují pozitivní vliv na kvalitu života pacientů …

více »

Mitochondriální dysfunkce souvisejí s nástupem Alzheimerovy choroby i reakcí na léčbu

V neuronech, které mají speciálně vysoké energetické nároky, může mít dysfunkce mitochondrií zvlášť devastující následky. Podle nové studie výzkumníků Mayo Clinic mohou změny ve způsobu, jakým mozkové buňky produkují energii, podporovat rozvoj Alzheimerovy choroby a ovlivňovat reakci pacientů na léčbu. Výsledky studie poukazují na mitochondriální komplex I – klíčovou složku …

více »

Psychedelika a jejich nehalucinogenní analogy působí prostřednictvím stejného receptoru – ale jinak se liší

Přesné pochopení toho, jak psychedelika podporují vznik nových propojení v mozku, je klíčové pro vývoj cílených, nehalucinogenních léků, a to nejen na psychiatrické, ale i neurodegenerativní poruchy. Následující studie proto mapovala a srovnávala biochemické dráhy zapojené jak do neuroplasticity, tak do halucinací. (Poznámka PH: tj. zjednodušeně – nakolik jsou oba …

více »

Proč kočky spí radši na levém boku

Výzkumníci analyzovali několik set videí spících koček na YouTube a zjistil, že kočky dávají přednost spánku na levém boku. Vědci považují tuto tendenci za evoluční výhodu, protože optimalizuje lovecké a únikové chování po probuzení. Kočky spí přibližně 12 až 16 hodin denně, nejlépe na vyvýšených místech, kam se jejich predátoři …

více »

Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu

Mechanismus zahrnuje jídlem způsobené zvýšení hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty. Nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu AV ČR ukazuje, že biologické hodiny v choroidním plexu – tkáni v mozkových komorách, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku – jsou řízeny nejen světlem, ale i načasováním příjmu potravy. Výsledky studie …

více »

Překvapení: Dopamin může třes u Parkinsonovy choroby podporovat

Nová studie tvrdí, zachování dopaminu v některých oblastech mozku může ve skutečnosti přispívat k příznakům klidového třesu u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Studie vědců z portugalského Champalimaud Centre for the Unknown dochází paradoxně k opačnému výsledku, než jak se na věc dosud obvykle nahlíželo. Úbytek dopaminu v mozkových oblastech, jako …

více »

Střevní mikrobiom mohl ovlivnit i růst mozku předků člověka

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …

více »