Archiv článků: mozek

V sobotu 11. 4. je Mezinárodní den Parkinsonovy choroby. CEITEC MUNI přispívá k nastavení mezinárodního standardu pro výzkum vnitřně neuspořádaných proteinů. Ještě přibližně před dvaceti lety je vědci považovali za „experimentální problém“ nebo „artefakty“, protože byly příliš chaotické a nesplňovaly tehdejší představu o proteinech se stabilní 3D strukturou, která určovala …

Válečný stres může zanechávat stopu na struktuře lidského mozku i dlouho po skončení konfliktu. Ukazuje to nová studie vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, která sledovala civilisty zasažené válkou v bývalé Jugoslávii a jejich potomky. Zatímco u přímých účastníků konfliktu přetrvávají změny v mozku i psychice, u další generace se tyto …

Gliomy jsou nádory mozku, jejichž léčba je mimořádně obtížná, protože mají schopnost prorůstat mezi zdravé mozkové buňky. Zpravidla je tedy nelze chirurgicky úplně odstranit. Objevují se však nové nadějné možnosti léčby a v jejich výzkumu i v klinických studiích je dlouhodobě patrná i významná česká stopa. Gliomy se vyvíjejí z tzv. gliových …

Pokud neuron v oblasti mozku určené pro ruku nedostává signály z chybějící končetiny, začne zesilovat vstupy z jiných částí těla. Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se …

Alzheimerova choroba se vyznačuje řadou dobře rozpoznatelných kognitivních příznaků. Ještě léta nebo i desítky let před těmito příznaky („demencí/degenerací“) se ale mohou objevovat příznaky jiné, nepříliš specifické: například změny spánkového režimu, úzkost a deprese. Z biologického hlediska je Alzheimerova choroba (AD) charakterizována postupem amyloidních plaků beta a tau-pozitivních neurofibrilárních spletí, …

Neurotransmiter dopamin je náchylný k oxidaci, při níž vznikají produkty, které dále reagují s proteiny v tzv. dopaminaci. Zatímco role dopaminu v nervovém systému je celkem prozkoumaná, jeho funkční dopad na modifikace proteinů, zejména tau, zůstává pochopen jen nedostatečně. Vědci nyní vyvinuli kvantitativní metodu DIA-ABPP pro měření dopaminace na konkrétních …

Podle přehledu více než 600 studií mají pacienti se schizofrenií zhoršenou schopnost vnímat rozdíly v intenzitě světla mezi sousedními oblastmi, což zdravým lidem umožňuje identifikovat tvary, textury a detaily v okolním prostředí. Může to přímo souviset s dysfunkcemi spojenými se schizofrenií. Kromě toho by tato percepční změna mohla být také …

Když byl pruh pokryt menšími čísly, ukázalo se, že dobrovolníci systematicky umisťovali střed více doleva než u větších čísel. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity studovali vztah mezi numerickými informacemi v našem zraku a tím, jak ovlivňují naše vnímání prostoru. Dobrovolníci byli požádáni, aby určili střed čar a čtverců vyplněných čísly; …

Robert M. Sapolsky se v nedávno i česky vyšlé knize „Máme na vybranou? Otázka svobodné vůle z pohledu moderní vědy“ pustil do představy svobodné vůle. V principu s ním souhlasím, je to koncept, z něhož nic testovatelného nevyplývá. A není vůbec jasné, odkud by se svobodná vůle mohla brát. Viz …

Může za Alzheimerovu chorobu hematoencefalická bariéra? Na rozdíl od tradiční nanomedicíny, která využívá nanočástice jako nosiče terapeutických molekul, nový přístup zahrnuje nanočástice samy o sobě bioaktivní: „supramolekulární léky“. Místo přímého zacílení na neurony nově zkoumaná terapie obnovuje správnou funkci hematoencefalické bariéry – rozhraní, které reguluje prostředí mozku a chrání ho …