Archiv článků: mozek

Nové výzkumné centrum CLARA využije umělou inteligenci, kvantové výpočetní metody a superpočítače pro výzkum neurodegenerativních onemocnění

Výzkum mozku vyžaduje zásadní změnu v přístupu v bádání. Se zcela novým směrem přišly výzkumné týmy čtyř českých pracovišť, které se spojily s francouzskými a německými vědci a společně uspěli v silné evropské konkurenci. Díky tomu vznikne v České republice během následujících šesti let zcela unikátní interdisciplinární centrum excelence CLARA, …

více »

Průlomová studie mapuje proces zotavení mozku po mrtvici

Přesným mapováním genové exprese v jednotlivých částech mozku vědci zjistili, jak se gliové buňky dostávají do aktivovaných stavů, které se mění v závislosti na jejich vzdálenosti od místa poranění. Tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (ÚEM AV ČR) …

více »

Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně

Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se stydí a děsí představy projevu na veřejnosti. Dlouhou dobu se předpokládalo, že všechny tyto fobie jsou si nějak podobné, realizují se v mozku prostřednictvích obdobných scénářů atp. V mozku měl existovat nějaký okruh strachu, do něhož by byla zapojena amygdala, …

více »

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …

více »

Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec

Způsob, jakým se zmenšuje mozek u osob, u nichž se rozvine Alzheimerova choroba, nemá žádný specifický nebo jednotný vzorec, zjistila nová studie vědců z University College London a nizozemské Radboud University. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se …

více »

Další výzkum ukazuje na souvislost psychiatrických poruch s patogeny

Nová studie zjistila, že pacienti s diagnózou schizofrenie nebo jiné psychotické poruchy mají třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu DNA bakterie Bartonella v krvi než dospělí lidé bez těchto poruch. Studie tak dále podporuje myšlenku, že patogeny hrají podstatnou roli v duševních onemocněních. Bartonely jsou skupinou bakterií, které se přenášejí především prostřednictvím …

více »

Mitochondrie vkládají svou DNA do našich mozkových buněk, nemusí to být neškodné

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

více »

Nové molekuly snižují chuť k jídlu a chrání mozek před nemocemi typu Alzheimerovy choroby

Peptid CART (kokainem a amfetaminem regulovaný transkript) objevila v roce 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Vědci z týmu Dr. Lenky Maletínské vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití má šanci přispět k řešení dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby: obezity a Alzheimerovy choroby. Neuropeptid CART je …

více »

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

více »