Archiv článků: mozek

Poprvé sekvenovali genom sliznatek, ukazuje i vznik mozku u obratlovců

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …

více »

Jeden mozek, dva světy

Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální. John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil …

více »

Proč chytří hlavonožci žijí tak krátce?

Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …

více »

Za podivným chováním stojí jediný gen

Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …

více »

Poruchy mozku a řeči na vzestupu

V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou …

více »

Objevili neurony odpovídající za strnutí uprostřed pohybu

Když lovecký pes zachytí pach zvěře, někdy úplně ztuhne, zarazí se na místě uprostřed pohybu. Totéž se může stávat lidem, když je najednou něco napadne, silně se soustředí apod. Vědci nyní v mozku našli strukturu odpovídající tomuto chování. „Objevili jsme skupinu nervových buněk ve středním mozku, které po stimulaci zastaví …

více »

Spánková deprivace má potlačovat depresi

Probdělá noc může vyvolávat nejen únavu, ale i pocit až extatický. Neurobiologové z Northwestern University nyní měli odhalit, co tento efekt trochu podobný opilosti způsobuje. V nové studii vědci (hlavní autor Mingzheng Wu) vyvolali u myší mírnou akutní spánkovou deprivaci a poté zkoumali jejich chování a mozkovou aktivitu. Během akutní …

více »

Kde se berou dobré nápady

Nejlepší nápady často jako by spadly z nebe. Jako by mozek nenacházel zkratky k řešením pomocí myšlení. Filozof Michael Polanyi se domníval, že tento automatický proces, při němž se mozek napojuje na logicky nezdůvodněné podvědomé argumenty, je klíčem ke schopnosti lidského myšlení. Tuto svou myšlenku shrnul větou: „Víme víc, než …

více »

Jak přimět nervové kmenové buňky v mozku, aby se dělily

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close