Archiv článků: mozek

Klasická hudba jako terapie pro epileptiky

Proč má náš mozek raději Mozarta než Haydna? Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Mezioborový výzkumný tým složený z lékařů a vědců z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU), z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice …

více »

Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …

více »

Nový senzor dokonale sleduje serotonin

Umělá inteligence a genetické inženýrství umožnily navrhnout systém, který dokáže serotonin v mozku sledovat s nebývalou přesností. Serotonin, jeho přenášení po nervových vláknech i různé změny jeho hladin zásadním způsobem ovlivňují fungování mozku včetně nálady. Na metabolismus serotoninu cílí moderní antidepresiva i některé drogy. Málem si myslíme, že „serotonin = …

více »

Nanomagnety v mozku a Alzheimerova choroba

Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti. Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF …

více »

Koronavirus může pronikat i do mozku

Virus SARS-CoV-2 se u některých nemocných projevuje ztrátou čichu. Jak se ukazuje, přes nervové buňky čichové sliznice navíc dokáže vstoupit i do mozku. Vědci z University Medical Center Göttingen a Charité – Universitätsmedizin Berlin pořídili na vzorcích tkání zemřelých pacientů snímky, v nichž jsou zřetelně vidět neporušené koronavirové částice uvnitř …

více »

Má vědomí sebe sama dokonce i samotné chapadlo chobotnice?

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

více »

Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

více »

Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

více »