Nová studie tvrdí, zachování dopaminu v některých oblastech mozku může ve skutečnosti přispívat k příznakům klidového třesu u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Studie vědců z portugalského Champalimaud Centre for the Unknown dochází paradoxně k opačnému výsledku, než jak se na věc dosud obvykle nahlíželo. Úbytek dopaminu v mozkových oblastech, jako …
více »
Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …
více »
Otevírají se nové možnosti pro zobrazování mozku. Již desítky let vědci využívají ke studiu mozku neinvazivním způsobem světlo v blízké infračervené oblasti. Technika fNIRS (funkční spektroskopie v blízké infračervené oblasti) měří, jak je světlo absorbováno krví v mozku, a z toho se usuzuje na aktivitu jeho jednotlivých částí. Metoda fNIRS …
více »
Standardní diagnostika lymfomů centrální nervové soustavy naráží na řadu limitací a jejich potvrzení často vyžaduje rizikové zákroky, jako je biopsie mozku. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity teď přichází s inovativním řešením – díky analýze běžně dostupného vzorku mozkomíšního moku dokážou pomocí této tzv. „tekuté biopsie“ spolehlivě odhalit stopy nádoru, aniž …
více »
Populární semaglutid (Ozempic) patří do skupiny agonistů GLP-1R. Tento lék původně určený na diabetes se stal hitem, když se prokázalo, že snižuje i příjem potravy a tělesnou hmotnost. Dnes se používá i pro léčbu obezity (poznámka PH: i když kdoví, zda u nás přesvědčíte lékaře, aby vám ho předepsal), ale …
více »
Léčbou „přes“ mozek se přitom nemyslí působení na změnu životní stylu, ale přímé farmakologické zacílení na konkrétní neurony v mozku, nikoliv na samotnou inzulínovou rezistenci nebo na obezitu. Již několik let vědci vědí, že u myší s cukrovkou je běžná hyperaktivita podskupiny neuronů nacházejících se v hypotalamu, tzv. neuronů AgRP. …
více »
10 týdnů po úrazu se u běžných myší aktivovaly genové a proteinové opravné procesy, zatímco u myší bez APP se neobjevila žádná reakce. Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. …
více »
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, …
více »
Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací. Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy …
více »
Když britský lékař James Parkinson v roce 1817 poprvé popsal „třaslavou obrnu“, vycházel z pozorování pohybu pacientů. Po dvou stoletích většina odborníků diagnostikuje Parkinsonovu nemoc podobným způsobem. Nadále se spoléhají na vnější příznaky, které jim napovídají, co se děje v mozku pacientů. Lékaři tak v podstatě pracují poslepu. Výskyt Parkinsonovy …
více »
Sciencemag.cz
