Archiv článků: mozek

V neuronech, které mají speciálně vysoké energetické nároky, může mít dysfunkce mitochondrií zvlášť devastující následky. Podle nové studie výzkumníků Mayo Clinic mohou změny ve způsobu, jakým mozkové buňky produkují energii, podporovat rozvoj Alzheimerovy choroby a ovlivňovat reakci pacientů na léčbu. Výsledky studie poukazují na mitochondriální komplex I – klíčovou složku …

Přesné pochopení toho, jak psychedelika podporují vznik nových propojení v mozku, je klíčové pro vývoj cílených, nehalucinogenních léků, a to nejen na psychiatrické, ale i neurodegenerativní poruchy. Následující studie proto mapovala a srovnávala biochemické dráhy zapojené jak do neuroplasticity, tak do halucinací. (Poznámka PH: tj. zjednodušeně – nakolik jsou oba …

Výzkumníci analyzovali několik set videí spících koček na YouTube a zjistil, že kočky dávají přednost spánku na levém boku. Vědci považují tuto tendenci za evoluční výhodu, protože optimalizuje lovecké a únikové chování po probuzení. Kočky spí přibližně 12 až 16 hodin denně, nejlépe na vyvýšených místech, kam se jejich predátoři …

Mechanismus zahrnuje jídlem způsobené zvýšení hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty. Nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu AV ČR ukazuje, že biologické hodiny v choroidním plexu – tkáni v mozkových komorách, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku – jsou řízeny nejen světlem, ale i načasováním příjmu potravy. Výsledky studie …

Nová studie tvrdí, zachování dopaminu v některých oblastech mozku může ve skutečnosti přispívat k příznakům klidového třesu u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Studie vědců z portugalského Champalimaud Centre for the Unknown dochází paradoxně k opačnému výsledku, než jak se na věc dosud obvykle nahlíželo. Úbytek dopaminu v mozkových oblastech, jako …

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …

Otevírají se nové možnosti pro zobrazování mozku. Již desítky let vědci využívají ke studiu mozku neinvazivním způsobem světlo v blízké infračervené oblasti. Technika fNIRS (funkční spektroskopie v blízké infračervené oblasti) měří, jak je světlo absorbováno krví v mozku, a z toho se usuzuje na aktivitu jeho jednotlivých částí. Metoda fNIRS …

Standardní diagnostika lymfomů centrální nervové soustavy naráží na řadu limitací a jejich potvrzení často vyžaduje rizikové zákroky, jako je biopsie mozku. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity teď přichází s inovativním řešením – díky analýze běžně dostupného vzorku mozkomíšního moku dokážou pomocí této tzv. „tekuté biopsie“ spolehlivě odhalit stopy nádoru, aniž …

Populární semaglutid (Ozempic) patří do skupiny agonistů GLP-1R. Tento lék původně určený na diabetes se stal hitem, když se prokázalo, že snižuje i příjem potravy a tělesnou hmotnost. Dnes se používá i pro léčbu obezity (poznámka PH: i když kdoví, zda u nás přesvědčíte lékaře, aby vám ho předepsal), ale …

Léčbou „přes“ mozek se přitom nemyslí působení na změnu životní stylu, ale přímé farmakologické zacílení na konkrétní neurony v mozku, nikoliv na samotnou inzulínovou rezistenci nebo na obezitu. Již několik let vědci vědí, že u myší s cukrovkou je běžná hyperaktivita podskupiny neuronů nacházejících se v hypotalamu, tzv. neuronů AgRP. …