Archiv článků: mozek

COVID-19 může v mozku vyvolávat dosud neznámou fúzi neuronů

Vědci zjistili, že viry, jako je SARS-CoV-2, mohou způsobit splynutí mozkových buněk. Podobná fúze neuronové dosud nebyla pozorována a tento patologický proces může být rozšířenější. Massimo Hilliard a Ramon Martinez-Marmol z Queensladské univerzity a jejich kolegové studovali mozky lidí, kteří prodělali dlouhý COVID-19 (respektive mají postcovidový syndrom několik měsíců po …

více »

Mozek počítá čas podle tepů srdce

Z vlastní zkušenosti samozřejmě víme, že při zpětném pohledu nám nějaký týden nebo měsíc nebo i rok přijde dlouhý pokaždé jinak. Nový výzkum nicméně ukazuje, že podobně různou rychlostí vnímáme i čas přítomný, respektive těsně přecházející. Mozek se v tomto ohledu řídí tepem srdce, tedy vlastně rychlostí metabolismu. Nakonec podobně …

více »

Moderní psi mají větší mozky – kupodivu

Podle zjištění maďarských a švédských vědců mají moderní plemena psů, která jsou geneticky vzdálenější od vlků, relativně větší mozek než starobylá („primitivní“) plemena stará tisíce let. Což je samozřejmě poněkud paradoxní, když víme, že vlci mají naopak mozek větší než psi a domestikace bývá obecně spojena s poklesem inteligence příslušného …

více »

Konektom: detailní pohled na mozek

Jak by /v lidském mozku/ vypadala jízda na kole? Kolik by vážila? Kde se nachází? Zásadní otázkou pro dnešní vědu už není, zda je mozek tvořený souvislou sítí nebo oddělenými buňkami, jak se dohadovali Ramón y Cajal a Golgi, ale něco v tomto smyslu: „Jaký je rozdíl mezi mozkem někoho, …

více »

Transplantace orgánů od lidí s rakovinou mozku

Podle studie zveřejněné v JAMA Surgery je riziko přenosu rakoviny u transplantací od zemřelých dárců s primárním nádorem mozku nízké až nulové a výsledky transplantací v dlouhodobém časovém horizontu jsou příznivé. Vědci z NHS Blood and Transplant v Bristolu zkoumali v kohortové studii riziko přenosu rakoviny spojené s transplantacemi orgánů …

více »

Terapie laserovým světlem může zlepšit krátkodobou paměť

Transkraniální fotobiomodulace (tPBM) je neinvazivní terapeutická metoda, která se v mozku aplikuje do pravé prefrontální kůry. Tato oblast je všeobecně považována za důležitou pro pracovní paměť. V novém experimentu nyní vědci z Birminghamské a Pekingské univerzity ukázali, že se pracovní (krátkodobá) paměť u účastníků výzkumu po několika minutách léčby zlepšila …

více »

Voják řídí robotického psa pouhou myšlenkou

Hned několik technologií půvabně zkombinovaných dohromady. Který z kultovních vědecko-fantastických filmů na toto téma se nakonec ukáže být nejblíže realitě? Australští vědci spolupracující s vojenským sektorem popsali v Applied Nano Materials techniku, kdy člověk naváděl pozemního robota pouze prostřednictvím senzorů EEG a čoček Microsoft HoloLens, a to vše v polních …

více »

Downův syndrom umožní lepší porozumění Alzheimerově poruše

V mozku lidí s Downovým syndromem se vyvíjejí podobné proteinové shluky/plaky jako u Alzheimerovy choroby a často se u nich po čtyřicítce nebo padesátce projevují příznaky neurodegenerativního onemocnění. Nová studie vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku ukazuje, že plaky vznikají i podobným mechanismem, z prionů amyloidu beta a tau, …

více »

25 let od první hluboké mozkové stimulace

Letos je to přesně 25 let, co se uskutečnil v pražské Nemocnici Na Homolce první zákrok s využitím hluboké mozkové stimulace u pacienta s Parkinsonovou chorobou. Jednalo se o společnou práci centra, které tvoří Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Oddělení stereotaktické …

více »

Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví

Pomocí magnetické rezonanční tomografie vědci nahlédli do mozku rodilých mluvčích němčiny a arabštiny a objevili rozdíly v pospojování různých oblastí odpovídajících za zpracování i produkci jazyka. Výzkumníci z Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a vědy o mozku v Lipsku tvrdí, že jazyk, kterým mluvíme, utváří v našem mozku specifická …

více »