Keramika z Makedonie z doby asi 6000 př. n. l. Sídliště z mladší doby kamenné v Makedonii zkoumají v těchto dnech odborníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Společně s makedonskými kolegy bádají na nalezišti Vrbjanská Čuka, které patří k jednomu z nejstarších a nejlépe dochovaných sídlišť této doby. Pouze …
více »Archaická Sardinie: geny v izolaci
Obyvatelé Sardinie se od okolních populací dost odlišují. Když se zkoumal genom Ötziho, slavného muže z ledovce, vyšlo z toho, že se podobá právě současným obyvatelům Sardinie. Zdejší populace je tedy zřejmě archaická a ostrov byl poměrně izolován, a to přes řeckou i fénickou kolonizaci a brzkému připojení k římské …
více »Dávná domestikace myší
Myš domácí se na Blízkém východě objevila minimálně před 15 000 lety. Lidé se zde tedy zřejmě trvale usadili dlouho před vznikem vlastního zemědělství, tak se alespoň výsledky výzkumu interpretují. Fiona Marshall z Washington University v St. Louis, Thomas Cucchi z National Center for Scientific Research v Paříži, Lior Weissbrod …
více »Klíčové inovace v dávných válkách: neolit, doba kovů, starověk
Kdy a kde došlo k prvním bitvám, které se rozhodovaly střetem mezi válečnými vozy? Ian Morris se v knize War! (o knize viz text Produktivní a neproduktivní válka) zabývá především tím, jak války paradoxně (někdy, ne vždy) vytvářely svět s malou mírou násilí. Pojďme se ale namísto takto celkového pohledu …
více »Nově objevená neolitická studna
Archeologové z Univerzity Palackého a Archeologického centra Olomouc našli na okraji Uničova neolitickou studnu. Jedinečný nález z mladší doby kamenné, kdy lidé používali především povrchovou vodu, nabízí obrovské množství nových dat o počátku kulturní krajiny na Moravě. „I když se společně s kolegy věnuji archeologii Uničova a jeho okolí už …
více »Na Sibiři se moc nemigrovalo
DNA extrahovaná z ostatků dvou žen nalezených na ruském Dálném východě ukazuje na velkou genetickou podobnost mezi tehdejší a současnou populací severovýchodní Asie. DNA pochází z naleziště Ďáblova brána a datuje se do doby kolem r. 6000 př. n. l.; naleziště bylo poprvé archeology zkoumáno už v roce 1973 a …
více »Na Stanfordu ochutnali staročínské pivo
Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané. Viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce …
více »V neolitu se lidé zabíjeli s chutí
Trochu jako palice, trochu jako baseballová pálka. Experimenty ukazují, že zbraň nazvaná Temžský zabiják (Thames Beater) skutečně lebku rozkřápla. Období prvních zemědělců bylo v Evropě docela drsné a tehdejší obyvatelé se mezi sebou vraždili (možná – viz dále) mnohem více než lovci a sběrači. Objevily se zbraně určené speciálně pro …
více »Průmyslové znečištění prý začalo s chalkolitem
Málokteré místo bychom asi mohli prohlásit oprávněněji za znečištěné než neolitickou vesnici. Co ale pokud jde o znečištění „průmyslové“, které navíc dokážeme detekovat dodnes? Hromady splašků kolem prvních trvalých lidských sídel mohly být snadno zdrojem epidemií, do dnešní doby se nám z nich ale dochovalo málo. I z menších řek …
více »Na konci neolitu zasáhlo sucho
Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …
více »
Sciencemag.cz
