(c) Graphicstock

Koronavirus není jediný. Proč smrtící viry pocházejí od netopýrů

Koronavirus 2019-nCoV má nejspíš původ u netopýrů, podobně jako SARS, MERS, Ebola nebo Marburg. Nová studie upozorňuje na to, že to nemusí být náhoda. Netopýři mají některé speciální vlastnosti, které s evolucí virů mohou souviset.
Vědci z University of California v Berkeley uvádějí, že netopýři mají speciální imunitní systém, který mj. dokáže velmi rychle vylučovat viry z buněk. Jako výsledek evolučního souboje s netopýří imunitou se pak viry stávají virulentnějšími, mj. musejí získat schopnost se rozmnožovat co nejrychleji, než je netopýří obranné systémy odhalí. Na to mají netopýři zase k dispozici další obranné prostředky včetně reakcí tlumících záněty apod. V případě netopýrů je pak výsledkem často nějaká rovnováha, „střední toxicita“; pokud pak ale takový virus přeskočí na savce s „normálním“ imunitním systémem, může působit vysokou úmrtnost.
Je možné, že v poslední době jsou netopýří populace různě po světě vystavovány většímu ekologickému stresu a jejich stanoviště narušována, takže zvířata se následkem toho ve slinách, moči a výkalech zbavují ještě většího množství virů, které pak mohou snáze infikovat jiná zvířata i lidi. (Poznámka PH: Viz dále, z netopýrů ale virus obvykle nepřeskočí rovnou na člověka, čili tady může být kauzalita celkem jiná, respektive komplikovanější. Kdyby lidé přímo narušovali netopýří ekosystémy, nebylo by třeba mezihostitele?)
Netopýři nejsou člověku evolučně nijak blízko příbuzní, proč tedy „právě oni“? Podle studie publikované v časopisu eLife je základem celého mechanismu nejspíš speciální životní styl netopýrů, tedy létání. Při letu netopýři extrémně zrychlují svůj metabolismus, což by normálně poškozovalo tkáně účinkem vznikajících volných radikálů apod. mechanismy. Netopýři si proto vyvinuli systémy obrany, které ale působí i na další ohrožující faktory – proti virům, bakteriálním zánětům apod. Výsledkem je, že u netopýrů tak neplatí závislost mezi velikostí těla/rychlostí metabolismu a délkou života (poznámka PH: u ostatních savců příslušný vztah zhruba tvrdí, že všem udeří srdce za život řádově stejněkrát, malé druhy s rychlejším metabolismem – to zase kvůli tepelné regulaci – proto žijí kratší dobu). Někteří netopýři žijí až 40 let, hlodavci srovnatelné velikosti nějaké 2 roky. Klíčovou roli v imunitní odpovědi netopýrů podle nové studie má hrát interferon alfa v roli signální molekuly.
Cara Brook z University of California v Berkeley s kolegy provedli i přímo pokusy, kdy viry podobnými Ebole a Marburgu infikovali laboratorní buněčné linie různých druhů netopýrů a africké zelené opice (Vero). Opičí buněčná kultura rychle podlehla jako celek, u netopýřích buněk umírající buňky mj. uvolňovaly interferon a ostatní buňky se pak dokázaly od nich izolovat. Viry ale v prostředí vydržely – takže analogicky i netopýři, kteří virovou infekci nějak zvládnou, mohou zůstávat infekční po zbytek života.
Přes africké zelené opice zřejmě na člověka přeskočil Marburg. I u dalších původně netopýřích virů se objevil mezihostitel: SARS prošel přes cibetku palmovou, MERS přes velbloudy, Ebola přes gorily a šimpanze, Nipah přes prasata a Hendra přes koně. Otázkou je, jakou roli ve virulenci/patogenitě viru hraje tento druhý přeskok.

Cara E Brook et al, Accelerated viral dynamics in bat cell lines, with implications for zoonotic emergence, eLife (2020). DOI: 10.7554/eLife.48401
Zdroj: University of California – Berkeley/Phys.org

Poznámka PH: Ne všichni parazité se vyvíjejí k mírumilovnějšímu soužití se svým hostitelem, „stávají se hodnějšími“, nicméně často ano. Obecně by zřejmě virulence klesala, čím déle by původně netopýří virus koexistoval v novém druhu. Jenže to by nemuselo mnoho znamenat z pohledu člověka, když dojde k dalšímu mezidruhovému přeskoku. A hlavně – máme před sebou výběrový efekt. Přednostně zkoumáme právě ty viry, které mají schopnost přeskočit na člověka a tendenci způsobovat zde epidemie, takže pochopitelně zjistíme, že mají určité speciální vlastnosti. O vztazích mezi parazity a hostiteli obecně to asi příliš nevypovídá.

Týden na ITBiz: Tři globální úkoly pro superpočítač

Růst prodejů počítačů, pokles u chytrých telefonů. SIEM prozradí, co se ve firemní síti skutečně …

3 komentáře

  1. Proč jen ve Wu-chanu?

    Dobrý den.
    Pokud připustím, že to tak je, tak proč nákaza vypukla jen v jednom městě? Copak jinde se tito netopýři nevyskytují a nejí?

  2. Pavel Houser

    Ale ono to asi nebylo primo od netopyru, jeste zde byl mezihostitel

  3. Píšou že mezihostitel být nemusí..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close