Archiv článků: neurodegenaretivní choroby

Podle nové analýzy by bez vlivu jediného genu (APOE) nemohlo dojít k více než 90 % případů Alzheimerovy choroby. Bez tohoto genu by podle stejné studie pravděpodobně nevznikla téměř polovina všech případů demence (poznámka: Alzheimerova choroba se zde bere jako podmnožina „demence“). Vědci pokládají tento gen (respektive protein, který produkuje) …

Alzheimerova choroba se vyznačuje řadou dobře rozpoznatelných kognitivních příznaků. Ještě léta nebo i desítky let před těmito příznaky („demencí/degenerací“) se ale mohou objevovat příznaky jiné, nepříliš specifické: například změny spánkového režimu, úzkost a deprese. Z biologického hlediska je Alzheimerova choroba (AD) charakterizována postupem amyloidních plaků beta a tau-pozitivních neurofibrilárních spletí, …

Může za Alzheimerovu chorobu hematoencefalická bariéra? Na rozdíl od tradiční nanomedicíny, která využívá nanočástice jako nosiče terapeutických molekul, nový přístup zahrnuje nanočástice samy o sobě bioaktivní: „supramolekulární léky“. Místo přímého zacílení na neurony nově zkoumaná terapie obnovuje správnou funkci hematoencefalické bariéry – rozhraní, které reguluje prostředí mozku a chrání ho …

Výzkum mozku vyžaduje zásadní změnu v přístupu v bádání. Se zcela novým směrem přišly výzkumné týmy čtyř českých pracovišť, které se spojily s francouzskými a německými vědci a společně uspěli v silné evropské konkurenci. Díky tomu vznikne v České republice během následujících šesti let zcela unikátní interdisciplinární centrum excelence CLARA, …

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

Podle nové studie inzulínový sprej zlepšil chůzi a kognitivní funkce u pacientů s diabetem 2. typu (tj. běžná „cukrovka“ s inzulínovou rezistencí, na kterou se inzulín obvykle neužívá), ale dokonce i u lidí bez jakéhokoliv diabetu. Inzulín hraje důležitou roli i speciálně v mozku. Diabetem 2. typu trpí asi 25 …

Mikrogliové buňky mají podle dosavadních poznatků ke vzniku a vývoji Alzheimerovy nemoci nejasný vztah. Na jednu stranu se zdá, že nedostatek mikroglií přispívá k hromadění amyloidních plaků, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Nadbytek mikroglií se naopak podílí na ničení neuronů a mozkových synapsí, které je pro tuto poruchu rovněž …

Parkinsonova choroba je podle nového výzkumu dvěma různými onemocněními. Z toho pak vyplývá nejen to, že různí pacienti popisují různé příznaky, ale i že by jim měly pomáhat různé léčby – možná ne přímo personalizovaná medicína, ale minimálně dvě sady léčebných postupů. Podle studie publikované v časopisu Brain spočívá hlavní …

Fortasyn Connect pomáhá zpomalovat zmenšování hipokampu, části mozku důležité pro paměť. Mezinárodní výzkumný tým LipiDiDiet, jehož součástí jsou i vědci z oddělení Neurochemie Fyziologického ústavu AV ČR, prokázal v klinické studii, že dlouhodobé podávání multinutričního nápoje Fortasyn Connect významně zlepšuje poznávání, paměť, atrofii mozku a další projevy související s počínajícími stadii …

ADARy jsou enzymy odpovědné za vazbu na dvouřetězcovou RNA (dsRNA) a přeměnu adenosinu na inosin. Dva mezinárodní výzkumné týmy zahrnující Anzera Khana z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Patricii Dengovou z katedry genetiky Stanfordské univerzity nedávno prokázaly, že modelový organizmus Drosophila (octomilka obecná) postrádající jediný enzym ADAR pro úpravu RNA …