Poškozená nervová vlákna v míše bude možné obnovit genovou terapií, která nastartuje oživení a růst axonů, výběžků nervových vláken. Úspěšné pokusy na laboratorních zvířatech mají za sebou vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Potkanům se touto metodou vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Na vývoji léčebných …
více »Kde se berou dobré nápady
Nejlepší nápady často jako by spadly z nebe. Jako by mozek nenacházel zkratky k řešením pomocí myšlení. Filozof Michael Polanyi se domníval, že tento automatický proces, při němž se mozek napojuje na logicky nezdůvodněné podvědomé argumenty, je klíčem ke schopnosti lidského myšlení. Tuto svou myšlenku shrnul větou: „Víme víc, než …
více »Zvuky přicházející zleva můžeme vnímat lépe
Asymetrie našeho mozku/těla má mnoho podob. Při hodnocení zvuku závisí nejen na jeho výšce, intenzitě a dalších nepřekvapivých fyzikálních parametrech, ale i na faktorech, které tak zřejmé nejsou. Většina lidí např. hodnotí blížící se zvuky jako nepříjemnější, silnější, vzrušivější a intenzivnější než zvuky vzdalujících se objektů; zejména nemáme rádi, když …
více »Porucha chování v REM spánku stojí nejen za rozvojem Parkinsonovy nemoci
Současný životní styl přispívá k rozvoji nespavosti a zkracování spánku. Rapidně roste počet lidí, kteří spí méně než 6 hodin. Nedostatek spánku lze považovat za plíživého zabijáka. Nedostatečný spánek poškozuje i děti. Až 30 % dětí trpí různými poruchami spánku a každé druhé spí méně než potřebných osm hodin. V …
více »Latinku a čínské znaky mozek zpracovává odlišně
Vědci pomocí zobrazovacích metod zkoumali, jak se liší reakce mozku při čtení latinky a čínských znaků. Tento typ výzkumu je poměrně nový, častěji se takové srovnání provádí pro mluvenou řeč. Viz také: Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví Pomocí 7T fMRI s vysokým rozlišením autoři studie došli k …
více »Konektom: detailní pohled na mozek
Jak by /v lidském mozku/ vypadala jízda na kole? Kolik by vážila? Kde se nachází? Zásadní otázkou pro dnešní vědu už není, zda je mozek tvořený souvislou sítí nebo oddělenými buňkami, jak se dohadovali Ramón y Cajal a Golgi, ale něco v tomto smyslu: „Jaký je rozdíl mezi mozkem někoho, …
více »25 let od první hluboké mozkové stimulace
Letos je to přesně 25 let, co se uskutečnil v pražské Nemocnici Na Homolce první zákrok s využitím hluboké mozkové stimulace u pacienta s Parkinsonovou chorobou. Jednalo se o společnou práci centra, které tvoří Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Oddělení stereotaktické …
více »Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví
Pomocí magnetické rezonanční tomografie vědci nahlédli do mozku rodilých mluvčích němčiny a arabštiny a objevili rozdíly v pospojování různých oblastí odpovídajících za zpracování i produkci jazyka. Výzkumníci z Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a vědy o mozku v Lipsku tvrdí, že jazyk, kterým mluvíme, utváří v našem mozku specifická …
více »S degenerací mozku souvisí mineralizace železa
S pomocí elektronové paramagnetické rezonance (EPR) lze velmi přesně nahlížet až do struktury atomů železa. Neobvyklý tandem českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – geolog a soudní lékař, zkoumá již několik let lidské mozky metodami, které byly dosud využívány spíše při zkoumání neživé přírody. Porozumění magnetickým vlastnostem mozků může …
více »COVID-19: ztráta čichu může zvyšovat riziko pozdější demence
Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, …
více »