Archiv článků: neuronové sítě

Pomocí konvolučních neuronových sítí lze extrahovat užitečné informace přímo ze surových dat. Radim Špetlík a Jan Hlavsa z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Petrou Pojmanovou a Janou Čechovou z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze využívají superpočítač LUMI k vylepšení analýzy lidského pachu pomocí strojového …

Jeden z problémů statistické fyziky, studovaný již desítky let, se týká otázky, jak se má agent pohybovat, aby efektivně sbíral náhodně rozmístěné cíle. Agentem zde může být například bakterie hledající chemické látky, dravý pták na lovu nebo mikrorobot sbírající molekuly toxinů. Otázka optimální strategie pohybu je obzvláště náročná v typickém …

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …

Studie v konfliktem zasaženém ukrajinském městě Mariupol využívá data dálkového průzkumu Země z družic Sentinel a hluboké učení ke sledování změn ve městech. Autoři studie se rovněž zabývají spolehlivostí své monitorovací metody s ohledem na případné ztráty pozorování a poruchu družice Sentinel 1B. V posledních letech se díky propojení technologií …

Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – …

Nový postup díky zapojení umělých neuronových sítí umožňuje přímé vyčíslení provázání z neúplných měření. Fyzici na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) se zabývají problematikou kvantového provázání, které je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu a úspěchy v něm byly loni oceněny Nobelovou cenou za fyziku. Mezinárodní tým vedený vědci z katedry …

Alespoň tedy při jedné jazykové úloze, odhadování dalšího slova následujícího ve větě. Cílem systémů umělé inteligence při zpracování přirozeného jazyka je dojít k výsledku, nikoliv kopírovat postupy, které používají lidé (AI vzniklá strojovým učením pro nás může být černá skříňka, a nakonec přesný postup nemusíme znát ani u člověka, o …

Konspiračními teoriemi se dosud zabývali především sociologové, psychologové, politologové nebo antropologové. De facto nedošli k žádným obecnějším závěrům umožňujícím např. předpovědi (to se ujme/neujme; člověka s tímto přesvědčením tento argument přesvědčí/nepřesvědčí ke změně názoru). Profesor Wlodzislaw Duch z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni se zabývá umělou inteligencí neuronovými sítěmi a …

Dvě umělé inteligence, které spolu hrají „hru“. Jedna na základě nekvalitní fotky navrhuje možné podoby podezřelého a druhá se snaží odhalit, která je podvrh a která reálná. Dostat i z té nejrozmazanější fotky rozpoznatelnou podobu pachatele, to doposud uměli pouze fiktivní experti ze seriálových kriminálek. V reálu se totiž velká část vyšetřování …

Na první pohled nemá využití umělé inteligence a souvisejících technologií (strojové/hluboké učení, neuronové sítě…) na Rubikově kostce smysl, když řešení známe. Na rozdíl od šachů existuje určitý optimální postup z nějaké pozice a po jeho nalezení se už není co učit dál a jak se zdokonalovat – například tím, že …