Archiv článků: neurony

Populární semaglutid (Ozempic) patří do skupiny agonistů GLP-1R. Tento lék původně určený na diabetes se stal hitem, když se prokázalo, že snižuje i příjem potravy a tělesnou hmotnost. Dnes se používá i pro léčbu obezity (poznámka PH: i když kdoví, zda u nás přesvědčíte lékaře, aby vám ho předepsal), ale …

Léčbou „přes“ mozek se přitom nemyslí působení na změnu životní stylu, ale přímé farmakologické zacílení na konkrétní neurony v mozku, nikoliv na samotnou inzulínovou rezistenci nebo na obezitu. Již několik let vědci vědí, že u myší s cukrovkou je běžná hyperaktivita podskupiny neuronů nacházejících se v hypotalamu, tzv. neuronů AgRP. …

Ibogain je alkaloid s halucinogenními účinky. Podobně jako některé jiné halucinogeny má i terapeutický potenciál. V Africe požívají ibogain zastánci místního náboženství Bwiti při iniciačních a dalších rituálech. Získává se především z rostliny iboga (Tabernanthe iboga) a voacanga (Voacanga africana), podařilo se ho syntetizovat (komplikovaně – „polosyntéza“) také z indolu. …

Když se magnet zahřívá, dosáhne kritického teploty, kdy ztrácí magnetizaci. V tomto bodě dochází k fázovému přechodu. Nová studie Northwestern University došla k závěru, že strukturální prvky mozku se nacházejí v blízkosti podobného kritického bodu. Platí to pro mozky lidí, myší i ovocných mušek, tj. tato vlastnost by měla být …

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových …

Když lovecký pes zachytí pach zvěře, někdy úplně ztuhne, zarazí se na místě uprostřed pohybu. Totéž se může stávat lidem, když je najednou něco napadne, silně se soustředí apod. Vědci nyní v mozku našli strukturu odpovídající tomuto chování. „Objevili jsme skupinu nervových buněk ve středním mozku, které po stimulaci zastaví …

Poškozená nervová vlákna v míše bude možné obnovit genovou terapií, která nastartuje oživení a růst axonů, výběžků nervových vláken. Úspěšné pokusy na laboratorních zvířatech mají za sebou vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Potkanům se touto metodou vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Na vývoji léčebných …

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …