Archiv článků: neurony

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových …

Když lovecký pes zachytí pach zvěře, někdy úplně ztuhne, zarazí se na místě uprostřed pohybu. Totéž se může stávat lidem, když je najednou něco napadne, silně se soustředí apod. Vědci nyní v mozku našli strukturu odpovídající tomuto chování. „Objevili jsme skupinu nervových buněk ve středním mozku, které po stimulaci zastaví …

Poškozená nervová vlákna v míše bude možné obnovit genovou terapií, která nastartuje oživení a růst axonů, výběžků nervových vláken. Úspěšné pokusy na laboratorních zvířatech mají za sebou vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Potkanům se touto metodou vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Na vývoji léčebných …

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

Vědci zjistili, že viry, jako je SARS-CoV-2, mohou způsobit splynutí mozkových buněk. Podobná fúze neuronové dosud nebyla pozorována a tento patologický proces může být rozšířenější. Massimo Hilliard a Ramon Martinez-Marmol z Queensladské univerzity a jejich kolegové studovali mozky lidí, kteří prodělali dlouhý COVID-19 (respektive mají postcovidový syndrom několik měsíců po …

Lidské neurony mají v případě poškození (degenerativním onemocněním, úrazem, zánětem…) jen velmi omezené možnosti vlastní regenerace. Obnova neuronových sítí a jejich normální funkce je proto významnou výzvou mj. i pro tkáňové inženýrství. Orit Shefi a Reut Plen z izraelské Bar-Ilan University nyní za tímto účelem přišli s novou technikou. Magnetické …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …