Archiv článků: neurony

Použity byly prekurzory nervových buněk, které byly derivovány z indukovaných pluripotentních buněk prasat. Článek o kmenových buňkách, používaných vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR k léčbě míšního poškození, se stal hlavním textem ve význačném časopise Science Translational Medicine. Snímek imunocytochemie míšní tkáně se dokonce dostal na titulní …

Senzorová doména TRPA1 receptoru přispívá k detekci bolestivých podnětů. Vědci z oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s oddělením fyziky biomolekul Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývají výzkumem receptorů uplatňujících se při vzniku chronické bolesti, jež doprovází řadu závažných onemocnění. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění …

Neurální kmenové buňky mají jak schopnost proliferovat, tj. dělit se a vytvářet identické dceřiné buňky, tak funkčně se specializovat neboli diferencovat. Centrální nervový systém se tvoří během embryonálního vývoje právě díky koordinovanému a složitě regulovanému dělení, migraci a diferenciaci těchto buněk. Z neurálních kmenových buněk vznikají tři zralé typy buněk …

Analýza biologických i umělých neuronových sítí údajně ukazuje, proč jsou velké mozky náchylnější k „duševním poruchám“. Samozřejmě triviální vysvětlení by mohlo znít, že složitější věci se mohou pokazit více způsoby. Nicméně studie uveřejněná v PLoS Biology se snaží o trochu exaktnější/detailnější pohled na věc. Srovnává mozky u celkem příbuzných skupin, …

Vědci ze společnosti IBM vytvořili umělé neurony s nepravidelnými akčními potenciály (spiky), které ukládají a zpracovávají data za pomoci materiálů s fázovou změnou (phase-change materials). To představuje zásadní krok ve vývoji energeticky efektivních integrovaných neuromorfních technologií s ultravysokou hustotou určených pro aplikace kognitivních výpočetních systémů. Vědci inspirovaní biologickým fungováním mozku hovořili teoreticky …

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem …