Archiv článků: optika

Při vzniku duhy působí vodní kapky na světlo podobným způsobem, jakým je ovládáno v laboratořích pomocí nejvyspělejších technologií. Přímou analogii obou optických mechanismů prokázal společný projekt, na kterém se podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Vědci poprvé získali unikátní holografický obraz kruhové duhy vytvořené …

Ponderomotorická síla vytlačuje elektrony z oblastí s vysokou světelnou intenzitou. Fyzici z Univerzity Karlovy studovali interakci mezi elektrony a světlem v novém režimu, ve kterém se elektrony zachytí v optické záznějové vlně. Výsledná manipulace s energetickými spektry elektronů může přinést zajímavé aplikace v elektronové mikroskopii a spektroskopii. Elektronová mikroskopie je …

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …

Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu. Když na materiál dopadne světlo, mohou se z něj uvolňovat elektrony. Einsteinův přínos zde spočíval v tom, že potvrdil existenci kvant energie světla – fotonů (světlo nepředává svou energii spojitě). Dosud ale nebylo jasné, jak rychle se …

Vědcům se podařilo vyvinout nový endoskop, který dokáže 3D zobrazení přes vlákno o průměru lidského vlasu. Přístroj by se v budoucnu dal využít například při monitorování komplexních výrobních procesů, zjednodušení autonomní řízení dopravních prostředků nebo by mohl způsobit revoluci ve zdravotnictví. Stojí za ním mezinárodní vědecký tým, jeho součástí je …

Povrch roztaveného kovu lze snadno elektricky přepínat mezi zrcadlem a verzí, kdy se světlo rozptyluje. Tento přístup by mohl najít využití v optoelektronice, ale i pro nové typy zrcadel nebo osvětlovacích systémů včetně uměleckých efektů. Demonstrovaný systém má podobu zásobníku a průtočného kanálu. Hlavní autor studie Yuji Oki z japonské …

Na rozdíl od těch růžových, které prý vykouzlí realitu podle našich představ, samozabarvovací brýle přizpůsobí množství propouštěného záření podle intenzity osvětlení. Využívají k tomu fyziku pevných látek, konkrétně fotochromní materiály a molekuly, které dokážou měnit strukturu a uspořádání. Mnohé brýle se na slunci zatmavují, a šetří tak zrak svých uživatelů. …

Diagnostikovat nádory a fibrózy v hlubokých tkáňových strukturách s jejich minimálním poškozením by mohla dokázat inovovaná zobrazovací metoda. Je založená na interakci světla s biologickými molekulami, při níž hraje velkou roli polarizace fotonů. Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR dokázali metodu poprvé implementovat skrze optická vlákna o tloušťce …

Zařízení LiteScope umí jako jedno z mála na světě současně propojit dvourozměrný obraz z elektronového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil s velkou přesností. Za produktem stojí spin-off NenoVision, založený absolventy Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Zařízení teď chtějí posunout o třídu výš, spojili proto síly se …

V navrženém konceptu se superzářivý zdroj nespoléhá jako konvenční laser na velkou populaci fotonů v laserové dutině, ale na synchronizovanou emisi fotonů v opticky vybuzeném 2D materiálu. Vědci z týmů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a MFF UK objevili nový způsob konstrukce superzářivých světelných zdrojů s využitím dvojrozměrných …