Archiv článků: paleolit

Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …

Když lidi na Blízkém východě začali provázet psi, projevilo se to změnou skladby lovené zvěře. Nepřekvapivě tedy první psi nebyli pouze hlídači a mazlíčci/společníci, ale také (nebo v první řadě) pomocníci. Vědci z Kodaňské univerzity a University College London zaznamenali, že na území severovýchodního Jordánska se kořist tehdejších lovců a …

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, …

Fascinace jevy na obloze dávno předchází hvězdě Betlémské i starověkým civilizacím. Astronomická symbolika v lidských výtvorech může být mnohem starší než Stonehenge. Dokonce i zvířata v paleolitických obrazárnách prý mohou představovat hvězdy. S touto poněkud výstředně působící teorií přišli vědci z Universities of Edinburgh a Universities of Kent, názor publikovali …

Výzkumníci z University of York došli k závěru, že realistické umění, které v Evropě vzniklo asi před 30 000 lety, mohlo být „kulturou autistů“. Na rozdíl od dosavadní umělecké tvorby Homo sapiens jsou především paleolitické malby v západoevropských jeskyních zaměřené na detail, především u zvířat. V 60. letech se nepřekvapivě …

Malby zvěře zasažené zbraněmi a lovců nemusely být pouhým rituálem, ale něčím mnohem modernějším. Richard Coss z University of Califonia v Davisu publikoval v Evolutionary Studies in Imaginative Culture článek o tom, proč neandrtálci po sobě nezanechali jeskynní malby. Navrhuje, že kvůli odlišným technikám lovu neandrtálci prostě nedokázali dostatečně koordinovat …

Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali. Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl …

Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …

A co skutečně senzačního z toho může nakonec vyplývat. Obrazy ve třech jeskyních na dnešního Španělska vznikly před 64 000 lety – takže musí být dílem neandrtálců, tvrdí nová studie z University of Southampton a Max Planck Institute publikovaná v Science. Na malbách jsou znázorněna jak zvířata, tak i geometrické …