Malby zvěře zasažené zbraněmi a lovců nemusely být pouhým rituálem, ale něčím mnohem modernějším. Richard Coss z University of Califonia v Davisu publikoval v Evolutionary Studies in Imaginative Culture článek o tom, proč neandrtálci po sobě nezanechali jeskynní malby. Navrhuje, že kvůli odlišným technikám lovu neandrtálci prostě nedokázali dostatečně koordinovat …
více »Už první Homo sapiens mohli obchodovat
Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali. Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl …
více »Moderní nástroje v dávné Indii
Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …
více »I neandrtálci mohli kreslit v jeskyních
A co skutečně senzačního z toho může nakonec vyplývat. Obrazy ve třech jeskyních na dnešního Španělska vznikly před 64 000 lety – takže musí být dílem neandrtálců, tvrdí nová studie z University of Southampton a Max Planck Institute publikovaná v Science. Na malbách jsou znázorněna jak zvířata, tak i geometrické …
více »Počátky domestikace obilnin aspoň o 10 000 let starší
Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …
více »Považovat paleolit za zlatý věk je nesmysl
V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …
více »Incest u neandrtálců možná nebyl pravidlem
Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …
více »Svět prvních lidí
V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …
více »Vlci a psi se prý v archeologickém záznamu pletou
Domestikace psa je věčné téma. Jeden příspěvků k této problematice nyní přidává 3D analýza fosílií. Abby Grace Drakeová z Cornell University, Robert Losey z University of Alberta a jejich kolegové publikovali v Scientific Reports zajímavé výsledky 3D analýz fosílií. Jak se zdá, jednotlivé anatomické změny probíhaly během domestikace postupně – …
více »Jak se na Moravě střídali neandrtálci a Homo sapiens
Na přechodu středního a mladšího paleolitu dochází ke změně mobility, lidé začínají využívat mnohem širší okolí. Archeologové z Australian National University a University of Sydney zkoumali jihomoravskou jeskyni Pod Hradem. Ve vrstvách starých 28-50 000 let se podařilo najít asi 20 000 úlomků zvířecích kostí, zbytky kamenných nástrojů a zbraní …
více »