Archiv článků: planety

Protože běžná a těžká voda vznikají za odlišných podmínek, může být poměrné zastoupení těchto molekul využito ke zjištění, kdy a kde molekuly vznikly. Pomocí radioteleskopu ALMA pro milimetrové a submilimetrové záření astronomové detekovali vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu …

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …

Seth Jacobson z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové z Číny a Francie představili novou teorii, která by mohla pomoci vyřešit přetrvávající nejasnost týkající se vývoje Sluneční soustavy. Jak se plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – ocitli na svých současných drahách? Výzkum má také význam z hlediska …

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat. Irina K. Romanovskaya ze Sam Houston State University (Huntsville, …

Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …

Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …

V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …

Tak jako zemětřesení způsobuje chvění Země, obdobný efekt nastává i v nitru Saturnu. Zajímavé je, že tyto vibrace se ve finále přenáší až do prstenců. V nové studii dva astronomové z Caltechu dokázali díky analýze vlnění prstenců získat nové informace o jádru Saturnu. Pro svou studii použili starší data pořízená …