Archiv článků: počítače

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se může jednat o základ budoucí elektroniky – ve fázi, která bude následovat po spintronice. Tiskové zpráva Polské akademie věd vysvětluje magnoniku nám laikům následujícím způsobem. To, co zde nese informaci, není jediná částice, ale kolektivní …

I elementární aritmetické operace je možné zpracovávat natolik rozdílně, že je těžké srovnávat procesory jeden s druhým. Skutečné procesory Odsud – začátek úryvku Dosud jsme mluvili o zjednodušené verzi CPU. Skutečné procesory jsou v detailech složitější, protože u nich navíc hraje roli efektivita a výkon. CPU provádí cyklus načítání, dekódování …

Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …

Aneb jakési kvantové počítače pro chudé, než se podaří uvést do praxe ty skutečné. A už umí faktorizovat. Na Purdue University a japonské Tohoku University předvedli první hadrware, který umožňuje pravděpodobnostní (probabilistické) počítání. Má jít o něco mezi klasickými a kvantovými počítači. P-bity (probabilistic) mají pro úlohy řady typů fungovat …

Senzory a mobilita, zlepšování lidských schopností, post-klasická výpočetní a telekomunikační technika, digitální ekosystémy, nebo pokročilá AI a analytika jsou klíčovými trendy na letošní hype křivce rodících se technologií. Hype křivka rodících se technologií pro rok 2019 obsahuje 29 technologií a technologických oblastí, které by podniky měly pozorně sledovat – jejich …

K uchovávání dat by se dále používala současná technologie, nicméně magnety by namísto elektrického proudu ovládalo infračervené záření. Takové uspořádání by mělo generovat jen minimum odpadního tepla. Většina záznamových zařízení dnes ukládá data v podobě spinu. Čtení i zápis informace se realizuje pomocí elektrického proudu, při tom se ale velké …

Metamateriál může manipulovat světlem tak, že přitom řeší určité integrální rovnice. Prý řádově efektivněji, než počítače klasické. Je to něčím víc než kuriozitou? Analogové počítače zažily na Západě poslední období zájmu zhruba v 50. letech, když mechanické systémy byly nahrazeny elektronickými, plnými odporů, kondenzátorů, zesilovačů… Nicméně jednalo se o labutí …

Když k reprezentaci informace může sloužit elektrický náboj, magnetický moment (spin) nebo písmenko v DNA, proč by nemohly existovat i bity ovládané chemickou reakcí? Právě takový koncept představili v Polské akademii věd. Konrad Gizynski a Jerzy Gorecki navrhují paměť na bázi tří kapiček, mezi nimiž probíhají definované reakce. Pro přepis …

Báze DNA nabízejí teoreticky obrovskou hustotu záznamu. Často diskutované jsou projekty DNA počítačů, DNA však nemusí fungovat jen jako aktivní výpočetní prvek, ale také hrát roli úložiště. Vědci z Columbia University a New York Genome Center nyní demonstrovali, kolik dat lze do DNA vlastně uložit a jak by při tom …

Vícekrát použitelný papír, z něhož se předcházející potisk dá odstranit teplem – takových projektů zde už bylo několik. Nový nápad předpokládá, že by se proces obešel zcela bez inkoustu či toneru, postačilo by UV záření. Wenshou Wang a další výzkumníci z čínské Shandong University, University of California (Riverside) a Lawrence …