Archiv článků: polovodiče

Grafen má výjimečné vlastnosti, pro některé z aplikací je však nevýhodou malá šířka zakázaného pásu. Jak postupovat, potřebujeme-li polovodič? Pokusy grafen dotovat jinými prvky nás často zase připraví o jeho unikátní vlastnosti. Matthew Yankowitz a jeho kolegové z Columbia University tvrdí, že jednou z možností je změna tlaku. Grafen vložili …

Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané vlastnosti. Týká se to nejčastější průmyslově používané metody, tedy desublimace z plynu na podkladový substrát (chemical vapor deposition, CVD). Naproti tomu postupné odlupování vrstviček sice vede ke vzniku vysoce kvalitních materiálů, ostatně právě tak byl …

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

Na University of Califonia v Los Angeles přišli s novou metodou výroby grafenových vláken, tj. nití širokých pouze několik atomů. Tato vlákna se podobně jako samotný 2D grafen dále chovají jako polovodiče, tj. dají se použít jako prvky logických obvodů. Až dosud se grafenové drátky vyráběly např. trháním uhlíkových nanotrubiček. …

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. Španělští fyzici a technologové vyrobili kameru, která obsahuje grafen zpracovaný běžnými průmyslovými technologiemi. Kamera je citlivá na daleko širší spektrum světelného záření než dosavadní komerční zařízení a současně dává vyšší signál. Nový postup může být …

Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …

Neuronové tranzistory postupně dospívají, zvyšuje se jejich rychlost, hustota i schopnost zpracovávat vstup. Sulfid molybdeničitý (molybdenit) patří do skupiny chalkogenidů přechodných kovů, které se stále častěji uplatňují i jako polovodiče. Může být připraven také v podobě 2D materiálu s vlastnostmi v mnohém připomínajícím grafen. Oproti grafenu má sulfid molybdeničitý dokonce …

Jako bílý grafen označujeme nitrid boru, přesněji řečeno 2D formu tohoto materiálu se základní jednotkou v podobě šestiúhelníku. Pokud do tohoto materiálu nějak vpravíme atomy fluoru, materiál se změní z izolantu na polovodič; navíc se stane magnetickým. Vědci z Rice University zveřejnili tyto závěry v Science Advances; hlavní autorkou práce …

Dvojdimenzionální materiál z běžných polovodičů by mohl mj. podporovat efektivní šifrování – umožňuje totiž emisi 2 fotonů najednou, které se díky tomu nacházejí v provázaném stavu. Na University of Würzburg využili třídu materiálů TMDC, tedy dichalkogenidy přechodných kovů typu sulfidu molybdeničitého MoS2. Co se týče elektrických vlastností, chovají se jejich …

Grafenu přisuzujeme vlastnosti málem magické, proč by mezi nimi tedy měla chybět supravodivost? O tom, že grafen by mohl být supravodivý, se spekuluje už od objevu tohoto materiálu. Výsledků se v tomto ohledu ale zatím podařilo dosáhnout jen dost omezených. Grafen lze dotovat supravodivým kovem nebo umístit na supravodivý podklad, …