Archiv článků: pravěk

Slovensko-poľskému archeologickému tímu sa v obci Hatalov (okr. Michalovce) v lokalite Ridziny podaril mimoriadny nález. Pri výskume mohylových násypov objavil veľmi dobre zachované kostrové pozostatky. Mladý jedinec mužského pohlavia vo veku 16 až 18 rokov bol podľa archeológov príslušníkom najstaršieho indoeurópskeho obyvateľstva jamovej kultúry z obdobia rokov 3300 až 2600 …

Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky …

Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …

Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …

Světlá pleť, hnědé vlasy a hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava, ozdobená bronzovými a zlatými šperky a nádherným náhrdelníkem z jantaru: tak vypadala žena pohřbená s přepychovou výbavou v Mikulovicích u Pardubic. Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončila antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej …

Ve známé Denisově jeskyni na jižní Sibiři se podařilo identifikovat 5 nových fosilií, z toho 3 jsou podle všeho denisované a 1 neandrtálec. Vědci z univerzit ve Vídni a Tübingenu a z Max Planck Society uvádějí, že stáří nálezů je až 200 000 let. První denisovany se zde podařilo objevit …

Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …

Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění. Jak žili poslední pravěcí lovci a sběrači? A jak vypadala tehdy česká krajina? Na tyto otázky hledá odpověď mezinárodní tým archeologů. V rámci víceletého výzkumu zkoumají převisy na Kokořínsku. Letos se jim …

Panovníci starověké Mezopotámie již minimálně od Sargona zaváděli jednotné systémy váhových, délkových, plošných a objemových měr. Váhy a závaží známe ovšem z Mezopotámie a Egypta již z doby kolem r. 3000 př. n. l. Na konci doby bronzové, někdy kolem r. 1000 př. n. l., se tento systém používal také …