V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …
více »Ve vzdálené mladé galaxii poprvé detekovali fluor
Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …
více »Za obří explozi může magneto-rotační hypernova
Asi před 13 miliardami let došlo v Mléčné dráze k extrémní události, výbuchu řádově silnějšímu než supernova. David Yong, Gary Da Costa a Chiaki Kobayashi z australského ARC Centre of Excellence in All Sky Astrophysics in 3 Dimensions uvádějí, že šlo zřejmě o destrukci rychle rotující hvězdy, magneto-rotační hypernovy (magneto-rotational …
více »Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability
Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …
více »Uhlík v supernovách může vznikat rychleji
Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …
více »Vznik těžkých prvků ve vesmíru: srážky neutronových hvězd jich nedokázaly vytvořit dostatek
Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …
více »Připravili nový izotop neptunia 222Np
Testují se vlastnosti magického neutronového čísla 126. Fyzikové z Čínské akademie věd (hlavní autor Gan Zaiguo) na urychlovači těžkých iontů v Lanzhou poprvé připravili dosud neznámý nestabilní izotop neptunia. Izotop s nukleonovým číslem 222 se rozpadá pomocí alfa rozpadu (tj. uvolňuje jádro helia 4He) na 218Pa (proaktinium), dále pak rozpadová …
více »Nové nejtěžší chemické prvky na dohled
v RIKENu věří v ostrov stability, jádra s 119 a 120 protony chtějí připravit do pár let. Vědci v japonském fyzikálním centru RIKEN se již podíleli na objevu/syntéze těch nejtěžších dosud známých prvků periodické tabulky. Nyní se domnívají, že již brzo se nám podaří připravit jádra z osmého řádku periodické …
více »Hrátky s periodickou tabulkou (tabulkami)
Hypergrafy a sekundární periodicita. Periodické tabulce je letos 150 let, takže toto téma letos logicky budí větší zájem než obvykle. Nestálo by třeba za to prvky uspořádat i trochu jinak, aby se tím staly názornější jejich jiné vlastnosti? Na Lipské univerzitě a místním Ústavu Maxe Plancka pro matematiku a vědu …
více »Zapeklité atomy oganessonu
Oganesson je transuran s protonovým číslem 118, snad podobný vzácným plynům. Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým …
více »