Sciencemag.cz
Doporučujeme
Asi před 13 miliardami let došlo v Mléčné dráze k extrémní události, výbuchu řádově silnějšímu než supernova. David Yong, Gary Da Costa a Chiaki Kobayashi z australského ARC Centre of Excellence in All Sky Astrophysics in 3 Dimensions uvádějí, že šlo zřejmě o destrukci rychle rotující hvězdy, magneto-rotační hypernovy (magneto-rotational hypernova).
Jde o dosud neznámý druh události, nezvyklé a navíc následující celkem brzy po velkém třesku. Celá studie vychází z potřeby vysvětlit, proč u velmi staré hvězdy SMSS J200322.54-114203.3 pozorujeme oproti jiným hvězdám srovnatelného stáří neobvykle velké množství kovů – zinku, uranu, europia a možná i zlata. Běžnou odpovědí by byla fúze neutronových hvězd, nicméně ta prý k vysvětlení dat nestačí. Kovů je příliš mnoho, k jejich vytvoření bylo třeba ještě více neutronů. Z výpočtů vyplývá, že příčinou mohl být pouze kolaps velmi hmotné rané hvězdy, která navíc rychle rotovala a měla silné magnetické pole, tvrdí další spoluautor studie, Chiaki Kobayashi z University of Hertfordshire. Příslušná hypernova „upekla“ všechny zmíněné prvky v jediném kroku. Výbuch hypernovy, tedy de facto obří supernovy, má dokládat především vysoký obsah zinku, dodává nositel Nobelovy ceny za fyziku Brian Schmidt z Australian National University.
r-Process elements from magnetorotational hypernovae, Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-021-03611-2, www.nature.com/articles/s41586-021-03611-2
Zdroj: Astro3D / Phys.org
Neměla by po tak extrémním výbuchu vzniknout černá díra? Pokud vznikla, kde je? Gravitačně by měla působit na široké daleké okolí.
Zdenek Mazanec
Taky si říkám už nějakou dobu, že Mléčná dráha musí být plná černých děr a neutronových hvězd, které někde leží a číhají, když se všude okolo vyskytují planety a hvězdy s těžkými kovy.