Archiv článků: rakovina

Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji odhalovat nádory v citlivých místech

Diagnostikovat nádory a fibrózy v hlubokých tkáňových strukturách s jejich minimálním poškozením by mohla dokázat inovovaná zobrazovací metoda. Je založená na interakci světla s biologickými molekulami, při níž hraje velkou roli polarizace fotonů. Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR dokázali metodu poprvé implementovat skrze optická vlákna o tloušťce …

více »

Personalizovaná medicína v hematoonkologii

LYNX panel pokrývá široké spektrum klíčových biomarkerů pro nejčastější hematologické nádory. Vědecký tým z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU), Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, vyvinul nový komplexní genomický nástroj, který umožňuje analyzovat různé typy molekulárních markerů u nejběžnějších hematologických nádorů. Tento všestranný …

více »

Nové poznatky o interakci látek používaných při léčbě chronické lymfocitární leukémie pomohou snížit toxicitu léčby i její cenu

Kombinace rituximabu s jinými inhibitory BCR nemusí být zcela účinná. Tým vědců pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D. z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, nedávno publikoval vědeckou studii, ve které vyvrátil dosavadní poznatky o dvou léčivech (idelalisib a rituximab) společně užívaných při léčbě pacientů …

více »

Defekt genu TP53 mění průběh rakoviny

Pacienti, u nichž je v leukemických buňkách nalezen defekt genu TP53, v současnosti indikováni k terapii cílenými biologickými léčivy místo chemoimunoterapie. Výzkumný tým složený z vědkyň a vědců z výzkumného institut CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, objasnil klinický význam mutací v klíčovém nádorovém …

více »

Dosud neznámý protein by mohl pomoci v protinádorové léčbě

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odborníkům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo nalézt dosud neznámý protein a popsat jeho úlohu při buněčném dělení. Jejich poznatky by v budoucnu mohly být využity při kontrole buněčného dělení v protinádorové léčbě. Buněčné dělení (tzv. „mitóza“) je zcela nezbytné pro život a přirozenou obnovu tkání. Genetická informace …

více »

Poruchy vývoje cévního systému lze u dětí úspěšně léčit stejnými léky jako dospělé s karcinomem prsu

U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …

více »

Inhibitor proteinu GAB1 proti leukémii

Protein GAB1 je zodpovědný za migraci a přežití buněk a adaptaci nádorových B buněk na léčbu. Výzkumný tým, pod vedením docenta Marka Mráze, popsal zásadní poznatek o biologii chronické lymfatické leukémie (CLL), která je nejčastější leukémií u dospělých. První autor studie, doktorand Václav Šeda, při výzkumu objevil, jakým způsobem CLL …

více »

Nový protinádorový cíl: mitochondriální metabolismus železa

Mitochondriálně cílený deferoxamin má vliv na biosyntézu železo-sirných klastrů a hemu, což vede ke snížení mitochondriální respirace. Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje …

více »

Tajemství dlouhověkosti slepce galilejského

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

více »

Mohou infekce i za rakovinu tlustého střeva?

Bovine Meat and Milk Factors (BMMF) je označován jako infekční agens – podle všeho se jedná cca o plazmid (kruhová DNA), jaký se vyskytuje u bakterií. Člověk může být z masa nebo mléka nakažen buď přímo bakterií, nebo až tímto plazmidem (poznámka: i když pak se asi mělo mluvit spíš …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close