Sciencemag.cz
Doporučujeme
Warfarin, lék běžně používaný pro ředění krve, může působit i proti rakovině. Nová studie provedená na lidských buňkách a na myších vedla k závěru, že warfarin brání nádorům zasahovat do mechanismu buněčné smrti (apoptózy), který buňky spouštějí, když zjistí mutace nebo jiné abnormality. Úspěšné nádory musejí dokázat apoptózu vypnout, to je jeden z důležitých mechanismů, jimiž se organismy proti rakovině chrání. Hlavním autorem studie byl Wei Gu z Kolumbijské univerzity.
Warfarin (coumadin) je pochopitelně jako léčivo již dávno schválen; postupně se stal základním lékem pro prevenci vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit mrtvici, srdeční infarkt nebo plicní embolii, takže jeho nasazení i v rámci onkologie by mohlo být mnohem rychlejší než v případě nějaké nově popsané látky.
Původním cílem práce bylo analyzovat mechanismy jedné z variant buněčné sebevraždy, nedávno objevené ferroptózy. Jedná se vlastně o spuštění procesu pomocí látek obsahujících železo (viz název). Léky, které vyvolávají ferroptózu, mohou být užitečné zejména u rakoviny, kterou jinak léčit efektivně neumíme.
Výzkumníci provedli na buňkách lidského melanomu testy, jejichž cílem bylo identifikovat geny přispívající k ferroptóze. Podle očekávání bylo při screeningu identifikováno několik již dříve známých genů pro ferroptózu, ale jeden nový gen vynikl: VKORC1L1 (respektive tedy přesněji: gen pro protein VKORC1L1).
V laboratorních pokusech vědci dále zjistili, že VKORC1L1 je silným inhibitorem ferroptózy a ztráta VKORC1L1 senzibilizuje buňky k ferroptotické buněčné smrti. Analýza údajů o lidských nádorových onemocněních pak ukázala, že hladina VKORC1L1 má také klinické důsledky: Pacienti s nízkou hladinou aktivity VKORC1L1 žili oproti těm s vyšší hladinou obecně déle.
Warfarin je také známým inhibitorem VKORC1L1, proto vědci začali zkoumat i jeho potenciál jako léku proti rakovině. Zjistili, že warfarin snížením aktivity VKORC1L1 činí buňky lidského karcinomu slinivky břišní (dnes jedna z nejsmrtelnějších rakovin) náchylnými k ferroptóze a silně potlačuje růst nádoru na myším modelu tohoto karcinomu. Údaje z dalších studií rovněž podporují myšlenku, že warfarin má potenciál proti rakovině. Warfarin a další antikoagulancia se běžně podávají pacientům s rakovinou, u nichž je zvýšené riziko vzniku krevních sraženin. Nedávno si pak vědci všimli, že pacienti s rakovinou slinivky břišní, žaludku a tlustého střeva, kteří dostávali warfarin, přežívali výrazně déle než ti, kteří užívali jiná antikoagulancia.
To, že warfarin se už používá i přímo u pacientů s rakovinou, by mohlo dále urychlit jeho schvalování, a to i u jiných typů nádorů. Dále studie zjistila, že fungování genu VKORC1L1 souvisí i se známým genem p53 (tedy zase přesněji: genem pro protein p53), který je nádorovým supresorem a v případě více než poloviny rakovin muselo dojít k jeho mutaci.
Xin Yang et al, Regulation of VKORC1L1 is critical for p53-mediated tumor suppression through vitamin K metabolism, Cell Metabolism (2023). DOI: 10.1016/j.cmet.2023.06.014
Zdroj: Columbia University Irving Medical Center / MedicalXpress.com, přeloženo/zkráceno
