Telomerázy umožňují vysokou kapacitu množení buněk u rostlin nebo u lidských kmenových a nádorových buněk. Vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a CEITEC Masarykova univerzita přišli s průlomovým objevem v oblasti výzkumu rostlin. Vyvrátili hned několik dosud existujících mylných informací a jejich výsledky zásadně mění úroveň poznání ve výzkumu …
více »
V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …
více »
CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …
více »
Jak buněčná mašinérie pozná, co se má vystřihnout a co se má zachovat? Mezinárodnímu vědeckému týmu pod vedením Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo objasnit principy, na základě kterých lidské buňky identifikují a doslova vystřihují v procesu zvaném RNA sestřih nepotřebné sekvence v našich genech. Jejich objev může přispět …
více »
Genetický kód je univerzální, když ne v rámci všeho pozemského života, tak alespoň u jednoho druhu. A přitom možná i toto pravidlo molekulární biologie právě padlo. Zkusme to celé trošku upřesnit. Existuje posouvání čtecího rámce (mistři v tom jsou viry), takže řetězec DNA lze číst až 3 různými způsoby (nebo …
více »
Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu? Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě …
více »
Naděje pro lidi s ALS a Huntingonovou chorobou? Metoda CRISPR-Cas9 se standardně používá k vystřihování sekvencí z DNA. Vědci z University of California v San Diegu nyní v časopisu Cell publikovali i pokus využít CRISPR také k úpravám RNA (tzv. RCas9) Podařilo se jim proces provést i v živých buňkách …
více »
MicroRNA představují třídu nekódujících RNA, které hrají klíčovou roli v post-transkripční regulaci genové exprese. Biotechnologický ústav AV ČR se sídlem v centru BIOCEV a přední evropský poskytovatel genomických služeb, švédská biotechnologická firma TATAA Biocenter s podporou firmy Roche v nedávné době úspěšně zakončily vývoj nové ultra sensitivní techniky pro analýzu malých molekul RNA, tzv. …
více »
Stačí působení elektrického výboje na jednoduché plyny – čpavek a oxid uhelnatý. Nová práce českých chemiků se hned po uveřejnění vyhoupla mezi 3 % nejcitovanějších vědeckých článků na světě. Fyzikální chemici Martin Ferus a Svatopluk Civiš uspěli se svou poslední prací na světovém poli vědy. V moderních podmínkách zopakovali známý …
více »
S teorií, že život organické látky „převzaly“ od jílů, přišel již dávno Graham Cairns-Smith. Nyní celá představa získala další podpůrné argumenty. Cairns-Smith napsal o živých jílech knihy Seven clues to the origins of life, v češtině podává výklad např. Richard Dawkins ve Slepém hodináři. V zásadě má jít o to, …
více »
Sciencemag.cz
