Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain
Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Obešel se vznik pozemského života bez vody?

Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu?

Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě RNA, kterou většinou spojujeme se samotným vznikem života v rámci představy tzv. Světa RNA. Zachary Adam z Harvardu a Masashi Aono z japonské Keio University představili z tohoto důvodu ve Scientific Reports zcela nový model. Kapalným prostředím pro vznikající život podle nich nebyla (nemusela být) voda, ale formamid (amid kyseliny mravenčí, HCONH2). V něm jednak vznikají snáze než ve vodě polymerní vazby, jednak sám může sloužit jako výchozí látka pro syntézy základních stavebních kamenů života, aminokyselin i nukleotidů.
Drobný problém je, že formamid se dnes na Zemi přirozeně prakticky nevyskytuje. Hodně se používá jako průmyslové rozpouštědlo, musí se však vyrábět synteticky. Tato látka byla sice detekována ve vesmíru a na dávnou Zemi ji mohly přinést meteority/komety, sotva ale asi ve významnějším množství – tj. aby se mohla vytvořit třeba jezírka nebo alespoň kaluže. Adam a Aono ale přišli s názorem, že roli mohla sehrát radioaktivita. Experimentálně prokázali, že formamid vzniká ze směsi kyanovodíku a acetonitrilu (obě tyto látky se na dávné Zemi zřejmě vyskytovaly), kterou vystavíme účinkům gama záření. Jeho zdrojem mohly být radioaktivní materiály nebo dokonce i celé „přírodní jaderné reaktory“ – pozůstatky jednoho z nich (uranového) známe z Oklo v africkém Gabunu. Pokud by podobné zóny existovaly už před 4 miliardami let (Oklo je mladší, cca 2 miliardy let), mohlo zde podle výpočtů vzniknout dostatek formamidu, aby vytvořil jezera. Radioaktivní záření navíc mohlo sloužit jako zdroj energie pohánějící i další chemické reakce. Teprve dodatečně se živé organismy přestěhovaly do vody.
Je to celé asi příliš kuriózní představa na to, aby se jí ihned dostalo širšího přijetí. Každopádně u všech těchto teorií je problém v tom, že dnes můžeme maximálně dokázat, že tak nějak se to stát mohlo – nikoliv, že se to opravdu stalo.
Jinak dnes převládající teorie praví, že spíše než přímo ve vodném roztoku (kde je právě problém s hydrolýzou a také přílišným naředěním organických sloučenin) vznikl život v mikroprotředí různých „kapes“, kde se tenká vrstva vody dotýkala horniny: v zatopených oblastech zemské kůry, ve sklípcích u horkých podmořských vývěrů (kuřáků) apod.
Gama záření také složitější organické struktury poškozuje, takže scénář by mohl znít tak, že nejprve vznikl formamid a v něm pak život až následně, už v prostředí bez radioaktivity…
Zdroj: Phys.org a další

Jemnější ladění 2D materiálů

Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close