Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v …
více »Botanici prozkoumali flóru Brna, ve městě roste 1 492 planých druhů rostlin
Ve městě Brně se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Vyplývá to z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a …
více »Čtyřikrát víc hmyzích kousnutí
O tom, jak úzce jsou spojeny říše rostlin a třída hmyzu, se nepíše jen v odborných biologických časopisech. Poměrně častého poučení se nám dostává i z hromadných sdělovacích prostředků, a to nejméně ve dvojím provedení. Tím prvním jsou zprávy o včelách: jak ubývá včelařů, zda včelstva úspěšně přezimovala a kolik z nich …
více »Paleontologové objevili a prozkoumali nejstarší známý les
Vědci objevili zbytky nejstaršího známého fosilního lesa na Zemi. Rostl na severním pobřeží Devonu a Somersetu ve Velké Británii. Stromy staré asi 390 milionů let (tedy zhruba střed devonu s malým d) a kořenily na tehdejším vyvýšeném břehu vedle malého říčního koryta (mimochodem v té době se díky rostlinám také …
více »Nečekané rozdíly ve velikosti rostlinných genomů ovlivňují růst a rozšíření rostlin
Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …
více »Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …
více »Nová bioanalytická metoda umožňuje studium „neviditelných“ dějů uvnitř buněk
Studovat složité mechanismy uvnitř buněk umožní vědcům nová metoda založená na analýze nízce koncentrovaných látek, jejichž detekce v buňkách byla dosud mimo rozlišovací schopnosti laboratorních přístrojů. Nový postup vyvinuli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Akademie věd České republiky a Umeå Plant Science Center ve Švédsku, kteří už …
více »Není chlupáček jako chlupáček
Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …
více »Vědci objevili nový virus jahodníku
Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření …
více »Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …
více »