Archiv článků: rostliny

Rostlinné buňky dědí povědomí matky. Mateřská buňka předává během buněčného dělení informaci o polaritě. Povědomí kde je nahoře a kde dole je důležité pro všechny živé organizmy. U rostlin, jejichž kořeny rostou pod zemí a květy nad zemí, to platí dvojnásob – poruchy v této polarizaci by vedly k mnoha problémům. …

Zdomácnělé nepůvodní druhy se svými vlastnostmi neliší od původních druhů, zatímco invazní druhy ano. Funkční vlastnosti nepůvodních rostlin, jako je jejich výška či plocha listů, ovlivňují, zda se stanou invazními, nebo ne. Vyplynulo to z rozsáhlé studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty …

Namísto jednoduché geografické a reprodukční izolace může jít o několikastupňový proces se zpětným křížením. Mezinárodní tým vědců odhalil v genomu orlíčku odlišnou evoluci jednoho ze sedmi chromosomů. Rod orlíček (latinsky Aquilegia) zahrnuje na sedm desítek druhů rostoucích po celé severní polokouli i řadu zahradních hybridních forem pěstovaných pro mimořádně krásné …

Metodu vědci ověřovali na semenáčcích huseníčku rolního, jež vystavili stresu ze zasolení. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum vyvinuli ve spolupráci se švédskými kolegy unikátní metodu. Ta umožňuje změřit v současné době rekordní počet 101 rostlinných hormonů …

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k …

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy. Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl …

Při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromozomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na chromozomu X. Vědci z Biofyzikálního ústavu v Brně a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve spolupráci s francouzskými a švýcarskými vědci odhalili pozoruhodný mechanismus kompenzující degeneraci evolučně mladého chromozomu Y u dvoudomé rostliny silenky širolisté. Jejich zjištění bylo …

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …

Kus listu se zahřívá na 75 stupňů, se zvyšující se teplotou se mění chlorofylová fluorescence. Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli zařízení pro měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám. Jedná se o přístroj PlanTherm, jenž stanovuje obecnou termostabilitu buněk a zároveň termostabilitu fotosyntetického …

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …