Archiv článků: rostliny

Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

Cévnaté rostliny a sinice reagují na vzrůstající nadmořskou výšku odlišně. Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – …

Můry rodu Asota jsou pravděpodobně schopné rostlinné alkaloidy ukládat a využívat k obraně před predátory. Vědci z Entomologického ústavu a jejich kolegové spolupracují na inter-disciplinárních projektech zaměřených na ekologické a evoluční dynamiky ovlivňující obranu rostlin a diverzitu býložravého hmyzu. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním vědecké časopise Ecology …

Fytoremediace – technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch. Studium fytoremediace na Ústavu experimentální botaniky V naší Laboratoři rostlinných biotechnologií se studiem metabolismu odbourávání organických xenobiotik a akumulace kovů a radionuklidů v rostlinách zabýváme již …

Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …

V tropických oblastech mnoho rostlin profituje z poskytování potravy a přístřeší svým mravenčím „partnerům“, kteří je za to chrání před býložravým hmyzem. Není ale mnoho známo o tom, jak může prostředí, ve kterém se nacházejí, ovlivňovat rovnováhu výhod a nákladů v tomto jinak vzájemně prospěšném vztahu. Poskytují rostliny mravencům dostatek …

ÚKZÚZ informuje o vážném podezření na výskyt fytokaranténní bakterie Xylella fastidiosa na území České republiky. Bakterie napadá široké spektrum hostitelských rostlin, zejména ovocných a okrasných rostlin a révy vinné, přičemž působí velmi významné hospodářské škody. Jedná se v současnosti o nejzávažnější rostlinolékařský problém v Evropě. V únoru 2017 upozornilo Španělsko …

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a …

Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě. Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, …