Jedním z atributů společných městům jakéhokoli historického období je, že jejich pořadí podle velikosti populace vykazuje překvapivě pravidelné rozdělení, které lze vyjádřit (ne dokonale, ale v mnoha případech velmi přesně) jednoduchým matematickým vzorcem: populace n-tého největšího města je zlomkem 1/n populace největšího města, což znamená, že rozdělení velikosti měst se …
více »Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky
Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …
více »Reálné sítě nemají být bezškálové
Teorie dominující minimálně posledních 20 let předpokládá, že většina sítí vyskytujících se v přírodě i sítí vytvořených lidmi má bezškálovou povahu a mocninné rozdělení. Bezškálová povaha znamená nezávislost na měřítku (jako fraktál) – tedy když ze sítě vyřízneme její část, dokážeme ji popsat stejnou matematikou. Síť vypadá stejně v libovolném …
více »Sítě mocninné a normální (náhodné)
Některé soubory, třeba průměrnou výšku lidí, můžeme dobře popsat pomocí normálního rozdělení. Řada jiných jevů se však řídí zákony mocninnými. Příkladem mocninných zákonů je třeba Zipfův zákon, udávající frekvenci určitého výrazu v přirozeném jazyce nebo třeba průměrná doba trvání jednoho biologického druhu. Na jeden druh žijící řekněme 100 milionů let …
více »Zipfův zákon, rozdělení s krátkým a dlouhých chvostem
Zadejme do internetového vyhledávače různá jména. U některých nedostaneme žádný výsledek, většina povede k několika málo výsledkům, pár z nich ale vydá miliony odkazů. Nebo si vezměme rozlohy ostrovů. Grónsko a Madagaskar jsou obrovské, zatímco na druhé straně existuje nespočet drobných ostrůvků. A co třeba nerovnost ve velikosti jednotlivých států …
více »