Archiv článků: selekce

Jak se šíří škodlivé mutace

Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …

více »

Selekce, nebo drift?

Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …

více »

Přežití nejlínějších?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …

více »

Zlovolné chování je v přírodě rozšířeno poměrně málo. Proč?

Zdá se být lhostejné, zda jedinec dosáhne zvýšení své relativní zdatnosti zvýšením své absolutní zdatnosti nebo snížením absolutní zdatnosti konkurentů. Protože o rozšíření určitého biologického znaku rozhoduje u pohlavně se rozmnožujících druhů to, do jaké míry zvyšuje účinnost šíření příslušné alely v porovnání s účinností šíření alel jiných, a u …

více »

Z moře do sladké vody za pouhých 100 let

Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …

více »

Šíří se geny proti alkoholismu?

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …

více »

Budou nás psi provázet 20 let?

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Psy už dávno šlechtíme na lecjaké vlastnosti, kupodivu však mezi nimi není věk. Když si uvědomíme, že dnes jde především o naše společníky, jejichž ztráta člověka velmi zasáhne, je to vlastně s podivem. Některá plemena žijí v průměru opravdu jen krátce, takže jejich chovatel si smrt čtyřnohého přítele stihne zažít …

více »

Současná selekce a vývoj lidské populace

Rozhodně neplatí, že civilizace a kultura zpomalují biologickou evoluci, naopak: otevírají pro ni nové cesty (v moderní společnosti je mnoho možností, jak být reprodukčně úspěšný či neúspěšný, o nichž se lidoopům ani nesní). Tradiční představa, že se evoluce zastavila, neboť přirozený výběr přestal fungovat („moderní medicína udržuje při životě i …

více »

Tibetská doga má krev místních vlků

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Tibetská doga (mastif) je plemeno poměrně populární i v ČR. Genetická studie nyní ukazuje, že tito psi získali geny potřebné pro přežití v nadmořské výšce podobně jako samotní Tibeťané – křížením. Genetická výbava představující adaptaci na nadmořské výšky je v případě Tibeťanů výsledkem křížení s denisovany. (I když sotva přímo …

více »

Jak vznikají rudí ptáci

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

více »