Archiv článků: selekce

Současná selekce a vývoj lidské populace

Rozhodně neplatí, že civilizace a kultura zpomalují biologickou evoluci, naopak: otevírají pro ni nové cesty (v moderní společnosti je mnoho možností, jak být reprodukčně úspěšný či neúspěšný, o nichž se lidoopům ani nesní). Tradiční představa, že se evoluce zastavila, neboť přirozený výběr přestal fungovat („moderní medicína udržuje při životě i …

více »

Tibetská doga má krev místních vlků

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Tibetská doga (mastif) je plemeno poměrně populární i v ČR. Genetická studie nyní ukazuje, že tito psi získali geny potřebné pro přežití v nadmořské výšce podobně jako samotní Tibeťané – křížením. Genetická výbava představující adaptaci na nadmořské výšky je v případě Tibeťanů výsledkem křížení s denisovany. (I když sotva přímo …

více »

Jak vznikají rudí ptáci

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

více »

Naroubovaná rajčata a podvod, který možná podvodem nebyl

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Průměrování vlastností buněk může vysvětlit ještě jednu třídu výsledků, o kterých psali nejen lysenkisté, ale i japonští genetici. Jedná se o přenos dědičných vlastností z podnože na roub. V pokusech bylo zjištěno, že po naroubování žlutoplodé odrůdy rajčete na podnož červenoplodé odrůdy se na roubu začaly objevovat načervenalé plody. Na …

více »

Jak chcípáček slavně zvítězil nad supermyší (v druhovém výběru)

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Při druhovém výběru nesoutěží jednotlivé druhy o to, který z nich dokáže účinněji vyžívat společné zdroje, ale soupeří jednotlivé evoluční větve o to, ve které bude častěji docházet ke speciacím a méně často k vymírání. Představme si, že máme dva druhy myší. Supermyš, která dokáže žít prakticky v jakémkoli prostředí, …

více »

Velký mozek a velká postava v evoluci člověka

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …

více »

Každá kukačka se specializuje na jiný hostitelský druh

Kukačka obecná je obligátní hnízdní parazit, který klade svá vejce do hnízd jiných druhů ptáků (hostitelů), a přenechává jim tak veškerou tíhu péče o své potomstvo. V důsledku tohoto způsobu života u ní vznikla řada specifických adaptací, na které hostitelé odpovídají adekvátními protiadaptacemi. To dává vznik koevolučnímu zápolení mezi oběma …

více »