Archiv článků: šifry

Počátky evropské kryptografie

V době, kdy al-Kindí po­pisoval vynález kryptoanalýzy, Evropané se dosud potýkali se zákla­dy samotné kryptografie. Jedinými evropskými institucemi, kde se pracovalo na tajných písmech, byly kláštery, jejichž mniši studovali Bibli ve snaze odkrýt v jejím textu utajené významy – což je fascina­ce, která přetrvala i do moderní doby (viz příloha …

více »

Šifrování dat pomocí magnetických skyrmionů

Magnetické skyrmiony jsou víry magnetického pole, které překlápí spiny. Dají se použít k záznamu dat, kdy informaci nese samotná (ne)existence skyrmionu v daném místě. Skyrmiony lze ovládat pomocí vnějšího magnetického pole. Elektronika založená na skyrmionech by měla být energetický méně náročná a v některých ohledech také bližší biologickým neuronům než …

více »

Riemannova hypotéza a kryptografie

Britský matematik Michael Atiyah tvrdí, že se mu podařilo dokázat Riemannovu hypotézu. Co si o tom máme myslet? Plus pokus o vysvětlení, proč se o bezpečnost šifer sotva třeba bát. Jak lze zjistit krátkým prohledáváním zdrojů, Atiyahovi je 90 let a uvádí, že se mj. snaží rozbourat tradiční představu o …

více »

Cesta ke kryptografii doby postkvantové

Tanja Lange (Eindhoven University of Technology) a Daniel J. Bernstein (University of Illinois, Chicago) publikovali v Nature komentář o tom, že vývoj zabezpečení zaostává. Urychleně pracovat na systémech pro kryptografii doby postkvantové je prý nutné už nyní – pokud není dokonce pozdě. Oba autoři komentáře vycházejí z toho, že kvantové …

více »

Vývoj šifer: Když substituce nestačí

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

Jednoduchá monoalfabetická substituce byla dostatečně bezpečná po celá staletí. To se však změnilo v důsledku rozvoje frekvenční analýzy – nejprve v arabském světě, později v Evropě. Tragická poprava Marie Stuartovny je dramatickou ilustrací slabin monoalfabetické substituce. Bylo zřejmé, že v bitvě mezi kryptografy a kryptoanalytiky mají navrch ti druzí. Každý, kdo odesílal šifrovanou zprávu, …

více »

Anagramy v Kosmově kronice: důvodné pochybnosti

V 70. letech přišli František Borák a Antonín Patejdl s názorem, že jména českých knížat uváděná v Kosmově kronice jsou ve skutečnosti anagramem. Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami (přičemž …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close