Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve …
více »Gejzíry na Enceladu nemusejí mít původ v oceánu
Saturnův měsíc Enceladus dnes pokládáme z hlediska hledání života za jedno z nejnadějnějších míst ve Sluneční soustavě. U jižního pólu zde tryskají gejzíry, chrlící na povrch i do vesmíru led a vodní páru. Díky sondě Cassini víme, že tyto vývěry obsahují vedle solí a dalších látek i jednoduché organické sloučeniny. …
více »Astrofyzikové navrhují, že mezihvězdné objekty ve Sluneční soustavě mají často původ u Alfa Centauri
Ve Sluneční soustavě byl již minimálně dvakrát objeven mezihvězdný materiál, přičemž pořádně nevíme, odkud se vzal. Nová studie navrhuje, že prvním kandidátem by v podobných případech mohl být ten nejbližší systém – Alfa Centauri. Mezihvězdné objekty nejsou gravitačně vázány na konkrétní hvězdu. Mohou pocházet z jiných soustav a být vyvrženy …
více »Oceánským světem by mohl být i Jupiterův měsíc Callisto
Jupiterův nejvzdálenější a druhý největší galileovský měsíc Callisto vypadá z geologického hlediska nezajímavě. V 90. letech však sonda Galileo na základě měření magnetismu Callista vnesla do hry možnost, že pod ledových povrchem by se zde podobně jako v případě Europy mohl skrývat oceán slané kapalné vody. Důkazy o podpovrchovém oceánu …
více »Organické látky mají pocházet z nitra Ceresu, je to určitě zajímavý svět
Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA …
více »Debata nekončí: podle nové studie jsou prstence Saturnu nejspíš hodně staré
Saturnovy prstence jsou jedním z nejpůsobivějších objektů Sluneční soustavy, aspoň pro nás. Kupodivu však mezi astronomy nepanuje shoda na tom, jak jsou staré, respektive různé studie docházejí k radikálně odlišným závěrům. Někdy se uvádí třeba jen sto milionů let, podle jiných modelů jsou staré prakticky stejně jako samotná planeta, jindy …
více »Webbův dalekohled objevil zatím nejmenší planetku z hlavního pásu
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi …
více »Našli důkazy vody na asteroidu Psyche
Na základě dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba potvrdil tým vedený vědci z texaského Southwest Research Institute přítomnost molekul hydroxylu na povrchu asteroidu Psyche. Existence hydratovaných minerálů naznačuje složitou historii Psyche, zajímavé planetky obíhající mezi Marsem a Jupiterem. S průměrem asi 140 mil je Psyche jedním z nejhmotnějších objektů v …
více »Astronomové objevili další temné komety a rozdělili jejich populaci na 2 typy
První temná kometa – těleso, které vypadá jako asteroid, ale pohybuje se vesmírem jako kometa – byla spolehlivě zaznamenána před necelými dvěma lety. Brzy poté jich bylo objeveno dalších šest. V nové práci vědci oznamují dalších sedm. Studie dále praví, že temné komety se dělí na dvě odlišné populace: větší, …
více »Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované
Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …
více »