Archiv článků: sluneční soustava

Přibližně před 4,5 miliardami let se obrovské těleso Theia se srazilo s mladou Zemí. Jak k této srážce došlo a co přesně se stalo poté, nebylo dosud plně objasněno. Jisté však je, že v důsledku toho se změnila velikost, složení a oběžná dráha Země – a že tento náraz znamenal …

Diamantový déšť? Superionická voda? To jsou jen dva návrhy, s nimiž planetární vědci přišli pro to, co se skrývá pod hustou, namodralou vodíkovo-heliovou atmosférou Uranu a Neptunu. Ale prý to může být jinak. Podle nové teorie je nitro obou těchto planet složené ze 2 vrstev, které se podobně jako olej …

Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …

Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury …

Planetky typu CM a CI, které jsou dnes pozorovány v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, obíhají v rozdílných vzdálenostech od Slunce. Astronomové z Univerzity Aix-Marseille a Univerzity Karlovy zjistili, odkud pochází nejprimitivnější materiál ve sluneční soustavě. Podle jejich studie, kterou publikoval časopis Nature Astronomy, pocházejí obě hlavní skupiny uhlíkatých …

Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …

Záhadný mezihvězdný objekt objevený minulý týden je pravděpodobně nejstarší kometou, jakou jsme kdy viděli – podle vědců může být o 3 miliardy let starší než Sluneční soustava. Objekt bohatý na vodní led 3I/ATLAS je teprve třetím známým návštěvníkem z oblasti mimo Sluneční soustavu, který byl kdy spatřen v našem sousedství, …

Pro vývoj Europy jsou klíčové její sousední měsíce Io a Ganymed. V prestižním časopise Science Advances vyšla v červnu studie přinášející nové poznatky o koloběhu ledu na Jupiterově měsíci Europa. Hlavním autorem článku je doktorand Matfyzu a univerzity v Nantes Martin Kihoulou. Český doktorand s konžskými kořeny v nové studii …

Nový kandidát na mezihvězdný objekt A11pl3Z (předběžné označení), respektive 3I/ATLAS (snad finální označení, 3 že 3. tohoto druhu) byl 2. července dálkově zobrazen pomocí iTelescope.Net v Chile. Dotyčný objekt má v současné době magnitudu +18 a pomalu se pohybuje podél hranice souhvězdí Serpens Cauda (Ocas Hada) a Sagittarius (Střelec), přímo …

Planetka Ceres má silně otlučený a promačkaný povrch pokrytý impaktními krátery. Astronomové pokládali existenci těchto kráterů za důkaz, že Ceres nemůže být ledovým/vodním světem. Nová studie vědců z Purdueovy univerzity a NASA (JPL) nyní uvádějí, že Ceres je ve skutečnosti objekt plný ledu, který byl možná kdysi i bahnitým oceánským …