Saturnův měsíc Enceladus dnes pokládáme z hlediska hledání života za jedno z nejnadějnějších míst ve Sluneční soustavě. U jižního pólu zde tryskají gejzíry, chrlící na povrch i do vesmíru led a vodní páru. Díky sondě Cassini víme, že tyto vývěry obsahují vedle solí a dalších látek i jednoduché organické sloučeniny. …
více »Astrofyzikové navrhují, že mezihvězdné objekty ve Sluneční soustavě mají často původ u Alfa Centauri
Ve Sluneční soustavě byl již minimálně dvakrát objeven mezihvězdný materiál, přičemž pořádně nevíme, odkud se vzal. Nová studie navrhuje, že prvním kandidátem by v podobných případech mohl být ten nejbližší systém – Alfa Centauri. Mezihvězdné objekty nejsou gravitačně vázány na konkrétní hvězdu. Mohou pocházet z jiných soustav a být vyvrženy …
více »Oceánským světem by mohl být i Jupiterův měsíc Callisto
Jupiterův nejvzdálenější a druhý největší galileovský měsíc Callisto vypadá z geologického hlediska nezajímavě. V 90. letech však sonda Galileo na základě měření magnetismu Callista vnesla do hry možnost, že pod ledových povrchem by se zde podobně jako v případě Europy mohl skrývat oceán slané kapalné vody. Důkazy o podpovrchovém oceánu …
více »Organické látky mají pocházet z nitra Ceresu, je to určitě zajímavý svět
Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA …
více »Debata nekončí: podle nové studie jsou prstence Saturnu nejspíš hodně staré
Saturnovy prstence jsou jedním z nejpůsobivějších objektů Sluneční soustavy, aspoň pro nás. Kupodivu však mezi astronomy nepanuje shoda na tom, jak jsou staré, respektive různé studie docházejí k radikálně odlišným závěrům. Někdy se uvádí třeba jen sto milionů let, podle jiných modelů jsou staré prakticky stejně jako samotná planeta, jindy …
více »Webbův dalekohled objevil zatím nejmenší planetku z hlavního pásu
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi …
více »Našli důkazy vody na asteroidu Psyche
Na základě dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba potvrdil tým vedený vědci z texaského Southwest Research Institute přítomnost molekul hydroxylu na povrchu asteroidu Psyche. Existence hydratovaných minerálů naznačuje složitou historii Psyche, zajímavé planetky obíhající mezi Marsem a Jupiterem. S průměrem asi 140 mil je Psyche jedním z nejhmotnějších objektů v …
více »Astronomové objevili další temné komety a rozdělili jejich populaci na 2 typy
První temná kometa – těleso, které vypadá jako asteroid, ale pohybuje se vesmírem jako kometa – byla spolehlivě zaznamenána před necelými dvěma lety. Brzy poté jich bylo objeveno dalších šest. V nové práci vědci oznamují dalších sedm. Studie dále praví, že temné komety se dělí na dvě odlišné populace: větší, …
více »Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované
Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …
více »Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla
Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes. Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš …
více »