Archiv článků: sluneční soustava

Proč jsou některé planetky poseté kameny?

Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. …

více »

V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

více »

Vznik Merkuru, Venuše, Země a Marsu v plynném disku

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …

více »

První ochutnávka výzkumu Merkuru

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. …

více »

Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …

více »

42 snímků ESO zachycuje největší planetky hlavního pásu Sluneční soustavy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vůbec poprvé se vědcům podařilo zobrazit takto rozsáhlou skupinu malých těles Sluneční soustavy v takových detailech. Pozorování odhalila širokou paletu podivných tvarů od téměř sférických až po protáhlé připomínající …

více »

Pokud planeta Devět existuje, měli bychom ji najít už brzy

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nová studie netvrdí, že hledaný objekt je nutně skutečný, nicméně upřesňuje jeho eventuální vzdálenost od Slunce. Důkazy („důkazy“, respektive spíše samotná myšlenka) o existenci planety 9 pocházejí z jejího gravitačního působení na jiná tělesa. Pokud by za Kuiperovým pásem neexistovala žádná planeta, očekávali bychom, že dráhy malých ledových těles v …

více »

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko …

více »

Objevena nejrychlejší planetka

Astronomové objevili planetku s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tělesa o průměru přibližně 1 km ji přitom navíc každých 113 dní přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 20 milionů kilometrů (0,13 AU). Planetka 2021 PH27 má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech …

více »

Objekty mezihvězdného původu mohou být v Oortově oblaku běžné

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close