Archiv článků: sluneční soustava

Na Měsíci může být led původem ze sopek

Značná část povrchu Měsíce je pokryta lávou ze sopečných výbuchů, k nimž docházelo před cca 2–4 miliardami let. Důsledkem vulkanismu mohou být nejen tmavé skvrny na povrchu Měsíce, ale i vrstvy ledu, podle nového výzkumu mnohde tlusté desítky až stovky metrů. Výzkumů, které detekovaly nebo předpokládaly větší množství vodního ledu …

více »

Kolik by Země mohla mít maximálně měsíců?

Kolik měsíců by mohlo obíhat kolem Země, aby si zachovaly stabilní oběžnou dráhu? To závisí hlavně na jejich velikosti. Studie vědců z University of Texas at Arlington, Valdosta State University, Georgia Institute of Technology a National Radio Astronomy Observatory má umožnit lépe porozumět procesům při vzniku a evoluci planetárních soustav. …

více »

Největší turistická atrakce ve Sluneční soustavě

Co byste ukázali mimozemšťanům ve Sluneční soustavě? Čím je výjimečná? Problém takto zformulovaný na UniverseToday (autor Anton Pozdnyakov) samozřejmě lišácky vylučuje jinak první odpověď, totiž že výjimečný je zde život/inteligence/technologická civilizace. Mimozemšťané toto všechno znají ze své vlastní zkušenosti, takže Fermiho paradox a Drakeovy rovnice teď musí jít stranou. Nabízejí …

více »

Otázka deváté planety: Nový model zkoumá, zda Sluneční soustava začala se 4 nebo 5 plynnými obry

Seth Jacobson z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové z Číny a Francie představili novou teorii, která by mohla pomoci vyřešit přetrvávající nejasnost týkající se vývoje Sluneční soustavy. Jak se plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – ocitli na svých současných drahách? Výzkum má také význam z hlediska …

více »

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …

více »

Proč má Charon na pólu červenou čepičku?

Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku. Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že …

více »

Přiblížit se k těžbě ve vesmíru: Češi modelují vodní gejzíry Saturnova měsíce

Jádrem aparatury je iontový zdroj, v němž vysokou rychlostí protéká tenký proud vody, jenž ozařují laserové pulzy. Fyzici a chemici Akademie věd ČR jsou součástí evropského týmu, který vyvíjí přístroje pro výzkum složení vesmírných těles. Na červnovém setkání v Berlíně společně pracovali na konstrukci přístroje pro analýzu iontů, které produkuje …

více »

Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

více »

Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

více »