Jezero Crater na Marsu v dávné minulosti. Image Credit: NASA/JPL-Caltech

Jezera na Marsu existovala dlouho a stabilně, alespoň někde

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let.
Mezi krátery na jižní vysočině se nacházejí četná údolí a pozůstatky jezer. V oblasti Arabia Terra s rozlohou asi 22 000 km čtverečních však dokladů o dávných jezerech bylo dosud identifikováno jen relativně málo.
Z. I. Dickeson (Natural History Museum v Londýně) a jeho kolegové použili snímky a data z kamery NASA CTX, experimentu HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) a termálního emisního zobrazovacího systému THEMIS (Thermal Emission Imaging System) k podrobnému studiu Arabia Terra.
Tým vytvořil mapy s vysokým rozlišením a digitální výškové modely pro studium geomorfologie oblasti, což vědcům umožnilo identifikovat a popsat zde sedm nových dávných jezer. Studie byla publikována v Journal of Geophysical Research: Planets.
Výzkumníci se zaměřili na vlastnosti paleoezer včetně jejich hladin, map povodí, toků a jezerních výpustí. Zjistili, že tvary jezer jsou nepravidelné – na rozdíl od jezer cca kruhového tvaru, která se nacházela v kráterech v jižní části vysočiny (poznámka: jaká je příčina rozdílu?). Byly nalezeny důkazy o přítocích povrchové vody, které jezera naplňovaly, i o odtokových řekách. Tato síť vytvářela kaskádovité řetězce jezer.
Autoři studie také identifikovali ve všech blíže zkoumaných jezerech více minulých vodních hladin (úrovní/výšek hladiny). Lze z toho údajně vyvodit, že jezera v noachianu přetrvávala po dlouhou dobu, nikoliv rychle vznikala a zanikala. (Poznámka: Noachian je geologické období v rané historii Marsu, nejčastěji datované do doby před 4,1 – 3,7 miliardami let.)
Pokud si jezera s odtoky dokázala udržovat relativně stabilní hladiny, musela být tehdy kapalná voda na povrchu Marsu běžná, alespoň v této oblasti. Voda do jezerního systému neustále přitékala, v důsledku srážek a/nebo ze zásobníků podzemní vody. Potenciálně obyvatelné prostředí v dávné minulosti Marsu znamená, že oblast těchto paleojezer nejspíš nabízí ideální místo pro další astrobiologické a paleoklimatické studie, uvádějí autoři výzkumu.

Z. I. Dickeson et al, Hydrological History of a Palaeolake and Valley System on the Planetary Dichotomy in Arabia Terra, Mars, Journal of Geophysical Research: Planets (2022). DOI: 10.1029/2021JE007152
Zdroj: Eos/American Geophysical Union/Phys.org

Poznámka: Obrázek ilustrační, s jezery v dané oblasti přímo nesouvisí.

Zdokonalili konverzi fotonů na vyšší energii

Sluneční světlo obsahuje vysokoenergetické ultrafialové fotony s vlnovou délkou kratší než 400 nm, které lze …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close