Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem dopravila sonda Hayabusa 1 Japonské vesmírné agentury. Výsledně se podařilo získat informace o stabilitě (pevnosti) i stáří tohoto asteroidu. Z čehož lze zase odvodit, jak snadno bychom mohli podobné těleso zničit, kdyby nějaký takový objekt …
více »Impakty a vulkanismus na rané Zemi i Marsu
Na základě poznatků vyplývajících ze současného výzkumu evoluce Sluneční soustavy je usuzováno, že chemické prostředí raných planet bylo v prvních stovkách milionů let po jejich zformování do značné míry ovlivněno impakty těles pohybujících se během postakreční fáze v protoplanetárním disku po nestabilních drahách [140]. Meteority představují rezidua meziplanetární hmoty, která …
více »Jezera na Marsu existovala dlouho a stabilně, alespoň někde
Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …
více »Jak vznikla Haumea, podivné těleso na okraji Sluneční soustavy
V Kuiperově pásu za oběžnou dráhou Neptunu se nachází řada zajímavých objektů, o nichž toho prozatím moc nevíme. Jedním z nich je i trpasličí planetka Haumea. Haumea je řádově stejně velká jako Pluto a dosahuje asi třetiny jeho hmotnosti, takže kdybychom náhodou pocítili potřebu vrátit Pluto zpět mezi planety, mohli …
více »V ledové krustě Europy mají být jezera, i těsně pod povrchem
Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …
více »Proč Jupiter nemá prstence?
Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …
více »Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. …
více »Jezer na Marsu mohlo být víc, ale většinou trvala jen krátce
Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být …
více »Saturnovy prstence mohou být pozůstatkem měsíce Chrysalis
Se Saturnem jsou spojeny dvě hádanky. Za prvé, jeho prstence jsou velmi mladé, rozhodně ne tak staré jako planeta samotná. Různé studie odhadují jejich stáří na 160, ale také jen na 10 milionů let. Při pohledu na Saturn je z prstenců také hned jasné, že planeta rotuje nakloněna o 27 …
více »Dráha i poloha Jupiteru ovlivňují obyvatelnost Země
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …
více »