Archiv článků: standardní model

Spolupráce NA62 v CERNu výrazně snížila nejistotu ve svých měřeních extrémně vzácného rozpadu částic. Studium vzácných rozpadů dává fyzikům možnost ověřovat Standardní model (částicové fyziky). Vědci mohou určit podíl rozpadu (větvící poměr, branching ratio), který popisuje, kolik částic se rozpadá prostřednictvím konkrétního procesu jako podíl z celkového počtu rozpadů, k …

Experimenty prováděné na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu denně detekují vzácné jevy, ale některé z nich jsou opravdu mimořádně vzácné, jako například tento nejnovější výsledek experimentu CMS (Compact Muon Solenoid). Poprvé byl totiž pozorován vznik jediného kvarku top (t, svrchní) spolu s bosony W a Z, což je extrémně …

Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …

Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …

Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …

Jedna z odpovědí na otázku, proč ve vesmíru (alespoň ve známém vesmíru) převládá hmota nad antihmotou, zní, že vlastnosti částic a antičástic nejsou úplně symetrické. Jinak řečeno, dochází u nich k „narušení symetrie“. Nový výzkum nyní detekoval narušení symetrie CP, a to poprvé v případě složených částic – baryonů. Výsledků …

Nobelovou cenou vyznamenaný objev Higgsova bosonu na urychlovači LHC byl velkým úspěchem v tom smyslu, že šlo o poslední chybějící kousek Standardního modelu. Současně se ale ke zklamání řady fyziků nepodařilo objevit nic, co by tento model přesahovalo. Vědci pracující v CERNu v projektu Atlas nyní podrobněji popsali interakce Higgsových …

Vědci zúčastnění v projektu CMS v CERNu pozorovali v datech získaných na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nečekaný vzor, který by mohl naznačovat existenci nejmenší dosud pozorované kompozitní částice. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní) – nejtěžší známé elementárních částice, navíc s nejkratší dobou života – se mohou na okamžik …

Jakkoli to tak může působit, žádný z fundamentálních objevů ve skutečnosti nám nespadl šťastnou náhodou do klína. Lidé musí něco objevit. Dalšího stupně poznání můžeme dosáhnout pouze a jedině podporou těch, kteří opravdu chtějí experimentovat a nadále pokoušet přírodu. Naštěstí jsme se touto cestou již vydali. Tisíce vědců po celém …

Kvarky jsou jednou ze skupin částic ve Standardním modelu. K jejich objevům docházelo postupně v průběhu 70. let minulého století. Objev kvarku c, označovaného taky jako půvabný, si v roce 1974 připsaly zároveň dva týmy amerických vědců pracujících na dvou různých urychlovačích na opačných koncích USA. Na počátku 30. let …