Archiv článků: starověk

Na Hedvábné stezce předcházeli zemědělci kočovníkům

Archeologové při výzkumné expedici v jižním Kyrgyzstánu nalezli sedm sídlištních pahorků, které poskytují obraz o životě na známé euroasijské hedvábné stezce od 1. tisíciletí př. Kr. Interdisciplinární výzkum propojuje archeologii s geologií, pedologií, paleobotanikou a etnografií. „Zaměřili jsme se na lokalitu Ak-Jar v podhůří Pamíru, kudy procházela jedna z hlavních …

více »

Původ koně domácího odhalen

Domestikace koní zásadně změnila mobilitu a válečné strategie, čímž podstatně ovlivnila dějiny lidí. Dávnou historii zdomácnění koní odhaluje nová studie rozsáhlého týmu badatelů z řady zemí světa včetně ČR, kterou vedl paleogenetik Ludovic Orlando z francouzského Národního centra pro vědu a výzkum (CNRS). Vědci zjistili, že současní domácí koně pocházejí …

více »

Slovenští egyptologové učinili objev v pevnosti z doby Ramesse III.

Egyptológovia z Ústavu orientalistiky SAV a špecialisti podporení Nadáciou Gedíd Aigyptos absolvovali v septembri 2021 v poradí už jedenástu výskumnú sezónu na archeologickej lokalite Tell el-Retábí. Odborníci sa tentoraz zamerali na málo známy severozápadný okraj pevnosti faraóna Ramessa III. z prvej polovice 12. storočia pred Kristom. Počas výskumu sa im …

více »

Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny

Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …

více »

Nejstarší mincovna ze starověké Číny

Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …

více »

Tabulka Si.427 má ukazovat zrod babylónské trigonometrie

Babyloňané, jak známo, znali Pythagorovu větu. Tabulka z doby asi 1700 př. n. l. (starobabylonské období) má představovat nejstarší důkaz nejen této znalosti, ale i babylonské goniometrie obecně. Tisková zpráva k příslušné studii mluví o „aplikované geometrii“ a „protogoniometrii“. Tedy nám (laikům) by to asi nepřipadalo jako goniometrie, protože toto …

více »

Bylo Labe římským strategickým cílem?

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

více »

Objevili nejstarší egyptský návod na mumifikaci

Egypťané mumifikovali své mrtvé už v prehistorické (předdynastické) době, podrobnější písemné popisy tohoto postupu jsou ale až mnohem pozdější. Hlavním pramenem je zřejmě Herodotos, nicméně ten popisoval již období dle mnohých názorů z hlediska mumifikace úpadkové – v tom smyslu, že dřívější metody byly sofistikovanější/složitější. Za jakýsi vrchol se dlouho …

více »

Izotopy stroncia mají ukazovat, kde ležel Punt

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Starověcí Egypťané se po Rudém moři plavili do země Punt, odkud dováželi hlavně vonné látky a koření, dále i slonovinu, eben, zlato a pštrosí peří – obecně tedy luxusní zboží. Předpokládáme, že Punt se nacházel někde na území dnešního Somálska, ve hře jsou ovšem i okolní oblasti, Eritrea, Džibuti nebo …

více »

Vyluštili elamské lineární písmo

Elam je země na jihozápadě Íránu, soused Sumeru. Taktéž dějiny Elamu jsou úzce spojeny s Mezopotámií; ostatně právě Elamité ukončili poslední sumerskou říši (3. dynastie urská), když dobyli Ur, Elam jako politický útvar definitivně zničila zase říše novoasyrská. Elamská metropole Susy se však stala sídlem (nebo sezónní rezidencí) perských králů …

více »