Archiv článků: středověk

Futhark, runové abecední písmo severní části Evropy, je pravděpodobně odvozeno od latinky. Z čehož lze zase vyvodit, že by mělo vzniknout až v souvislosti s rozšiřováním římské říše na sever, ne dříve než v 1. stol. př. n. l. Ani to ale není zcela jisté, inspirací mohly být i řecké …

V době, kdy al-Kindí po­pisoval vynález kryptoanalýzy, Evropané se dosud potýkali se zákla­dy samotné kryptografie. Jedinými evropskými institucemi, kde se pracovalo na tajných písmech, byly kláštery, jejichž mniši studovali Bibli ve snaze odkrýt v jejím textu utajené významy – což je fascina­ce, která přetrvala i do moderní doby (viz příloha …

Dobře dochované pozůstatky zděné pece s kuchyňským ohništěm v předpecním prostoru objevili archeologové a památkáři při výzkumu městského domu v Křižíkově ulici v Novém Jičíně. Na varné podestě se nacházely celé keramické kuchyňské nádoby včetně pokliček. S dochovanými pozůstatky středověkých kuchyní v městských domech se setkáváme jen výjimečně. Rozsáhlejší dobře …

Cestovní průvodce znali a využívali už lidé ve starověku. Nejčastěji námořníci a obchodníci, pro které vznikl vlastní žánr cestovních příruček – periplús. Obsahoval nejen praktické informace k plavbě, ale někdy i zajímavosti z různých zemí. Ve starém Řecku vznikly také příručky, které lze využít jako průvodce po památkách ještě dnes. …

Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …

Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. …

Výbuch supernovy z roku 1054 představuje událost zajímavou nejen z čistě astronomického hlediska. Tehdejší exploze vytvořila dnešní Krabí mlhovinu (Messier 1) a musela být na obloze velmi dobře viditelná. Zajímavé však je, že o události máme záznamy z Číny, Japonska a islámského světa, nikoliv ale z křesťanské Evropy. Proč ale? …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …