Archiv článků: stříbro

Zlato kombinované s grafenem, podivné vlastnosti nejtenčích kovových struktur. Vrstva z 1 atomu a ze 2 atomů se již mohou vodivostí podstatně lišit. Proč je takový problém připravit 2D zlato? Nefunguje totiž metoda opakovaného otěru („lepicí páskou“), a pokud se pokusíme vytvořit vrstvu zlata usazováním (depozicí) na substrátu, atomy zlata …

Cementace, kupelace, kvartace a proč se stříbrné mince v antice padělaly třemi vrstvami – olovem, mědí a stříbrem? Triky technologů, analytiků i podvodníků. Ve starověku i bez elektrochemie (pomiňme známý, ale ojedinělý a hypotetický případ „galvanického článku“ z oblasti Mezopotámie z období přelomu letopočtu) už znaly mnohé chemické triky, které …

Stříbro by mohlo fungovat jako ideální podklad pro borofen, tedy monoatomární vrstvu bóru. Doposud se borofen připravoval především epitaxí z molekulárních svazků, což omezovalo rozměry takto vzniklé vrstvy. Na stříbru se naopak při vhodné volbě teploty tvoří šestiúhelníkové vločky, které se na sebe navazují, oproti stávajícím postupům je tato metoda …

Vedci hľadali nový vrstevnatý materiál, ktorého atómové vrstvy by pripomínali šachovnicu… Supravodič je materiál s výnimočnými elektrickými a magnetickými vlastnosťami ako z rozprávky. Predstavme si elektrický prúd tečúci supravodivým káblom nekonečne dlho. Kábel sa pritom vôbec nezohrieva, a to sa ním prenáša 5-násobne viac energie, ako v obyčajnom elektrickom kábli. …

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

Jaký rok by byl pro nás ten nejhorší – bráno podle pravděpodobnosti, že se nedožijeme jeho konce? Omezme se na Evropu a na období, pro která máme k dispozici více pramenů. Odpověď zní: moderní světové války po sobě zanechaly relativně mnohem méně mrtvých než epidemie. Španělská chřipka na konci první …

Zeolity jsou porézní hydratované hlinitokřemčitany s řadou zajímavých vlastností. Pokud do nich zabudujeme částice stříbra, může tento materiál emitovat světlo. Dokonce se o něm uvažuje jako o náhradě žárovek LED nebo fluorescenčních lamp. Možným využitím by byly zobrazovací technologie v medicíně apod. Před 2 lety vědci z Queen Mary University …

Zlato se jako základ opticky aktivních struktur uplatňuje standardně, jaký smysl má ale v matemateriálech DNA? Výzkumníci z Northwestern University ji využili pro přesné sestavení výsledného vzoru ve 2D i 3D. Kousky DNA se díky známé komplementaritě skládají do předem definovaných struktur. K DNA jsou v tomto případě navázány nanočástice …

Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …

Tým fyziků z britské univerzity v Cambridge vedený Jeremy Baumbergem před několika měsíci vytvořil optickou dutinu velkou pouhých 40 kubických nanometrů. Dokázal tak smísit světlo a optické přechody jediné molekuly umístěné uvnitř této dutiny. Obě složky se staly zcela nerozlišitelnými. Tak těsné propojení by bylo možné využít pro studium kvantových …