(c) Graphicstock

Ten nejhorší rok (prý 536)

Jaký rok by byl pro nás ten nejhorší – bráno podle pravděpodobnosti, že se nedožijeme jeho konce? Omezme se na Evropu a na období, pro která máme k dispozici více pramenů.

Odpověď zní: moderní světové války po sobě zanechaly relativně mnohem méně mrtvých než epidemie. Španělská chřipka na konci první světové války byla mnohem méně smrtící než epidemie černé smrti. Jen v roce 1349 morová epidemie zabila možná polovinu obyvatelstva Evropy, a to vln černé smrti bylo několik (poznámka PH: v porovnání s jinými údaji se toto číslo zdá být asi přece jen přehnané). Ještě horší ale měl být rok 536 a několik let následujících. Tvrdí to alespoň Michael McCormick, historik specializující se na středověké dějiny.
Nacházíme se v období těsně po zániku Západořímské říše, takže nějakou zvláštní prosperitu by asi očekával málokdo, do hry však tehdy výrazně vstoupily i faktory klimatické. Výrazně se ochladilo, Evropu (i Čínu) pokryla mlha, přes kterou skoro nebylo vidět slunce. Následoval samozřejmě obří hladomor. Již roku 540 došlo k další erupci, nebo jejich sérii, tehdy další zima a neúroda. V roce 541 přijde navíc obří morová epidemie, v Byzanci zabije každého třetího nebo druhého (vyhladovělí lidé jsou ještě méně odolní). To, že skutečně došlo k velkému ochlazení, v létě zhruba o dva stupně, potvrzuje i analýza dochovaného dřeva.
Co bylo ale příčinou tohoto náhlého výkyvu? McCormich a glaciolog Paul Mayewski (University of Maine v Orono) nyní na základě podrobné analýzy vrstev ve švýcarských ledovcích tvrdí, že na vině byla sopečná erupce na Islandu. Jakési oživení podle studie publikované v Antiquity naznačují ledovce až pro rok 640, kdy podle záznamů v ledu zase stoupla těžba stříbra.
Analýza částic ve švýcarském ledu prý dokázala viníka opravdu jednoznačně určit, prach má svým složením odpovídat horninám Islandu. Ne všichni jsou úplně přesvědčeni, v podezření jsou i vulkány Severní Ameriky (erupcí bylo víc, může jít i o erupce různých sopek).
doi:10.1126/science.aaw0632
Zdroj: ScienceAAAS a další

Poznámky PH:
Na druhé straně to všechno nezabránilo byzantskému císaři Justiniánovi krátce poté vést nákladné války a připojit severní Afriku i Itálii. Už předtím našly k válce sílu, chuť i zdroje Byzanc a Novoperská říše.
Morové epidemie přicházely v éře ochlazení (i když existují i názory, že příčina a následek mohou být opačné; poté, co ubylo lidí, ubylo emisí, rozšířila se plocha lesů, takže se zřejmě ochlazovalo i dodatečně).
Mimochodem těžba stříbra se pokládá za dost významný faktor naznačující, jaká období lze spojovat s ekonomickým růstem a jaká s poklesem. Z dat má třeba vycházet, že od 2. stol. n. l. to s Římskou říší opravdu šlo s kopce (5. stol. ale už nebylo horší než 3.), velmi dlouho trvalo, než se úrovně z 2. stol. podařilo docílit. Stejně tak těžba stříbra skokově poklesla po morových ranách ve 14. století. Ale samozřejmě do hry zde vstupuje celá řada faktorů. Stříbro bylo především mincovním kovem, pokud bylo dost zlata, tak o zájem o stříbro relativně klesal, aniž by to signalizovalo nějaký hospodářský problém. V polovině 7. století Frankové přešli ze zlatých mincí na stříbrné, protože nedostatek zlata byl tehdy v Evropě naprostý. Samo o sobě to tedy důkaz o nějakém hospodářské oživení neznamená.
Stříbro se získávalo z rud obsahujících olovo, v ledovcích se přesněji řečeno měří nikoliv přímo koncentrace stříbra, ale olova. Možná jde pak data vykládat různě.

Oxid grafenu vyztuží hydrogel

Na Brown University přišli s novým materiálem. Jeho páteř tvoří oxid grafenu a výplň hydrogel …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close