Archiv článků: stromy

Kůrovec. Nemá ani jeden centimetr, a přitom dokáže napáchat nenapravitelné škody. I z těchto důvodů je každá pomoc, která ho dokáže zpomalit, vítaná. „Zatímco v roce 2023 jsme tento způsob testovali, letos jsme tuto metodu nasadili do ostrého provozu na Šumavě, Mimoni a v Brdech,“ vysvětlil výrobní ředitel VLS Ondřej …

Porosty smrků a borovic jsou, jak to známe i ze současné tajgy, náchylné k požárům. To pravděpodobně mělo zásadní dopad na mozaikovitý charakter lesů. Procházeli jsme spáleniště v kokořínských lesích, kdy již během několika měsíců rostlo na jednom čtverečním metru až několik desítek bříz a na každých zhruba třech čtverečních metrech jeden …

Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého (global carbon dioxide fertilization). Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje, protože by mohl kompenzovat každým rokem rostoucí či neklesající emise oxidu uhličitého. Pokud by tento proces …

V minulosti byla osika mnohem rozšířenější. Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus tremuloides) na severní polokouli významně přispívají ke zvyšování biologické …

Vědci objevili zbytky nejstaršího známého fosilního lesa na Zemi. Rostl na severním pobřeží Devonu a Somersetu ve Velké Británii. Stromy staré asi 390 milionů let (tedy zhruba střed devonu s malým d) a kořenily na tehdejším vyvýšeném břehu vedle malého říčního koryta (mimochodem v té době se díky rostlinám také …

Dendrolog Martin Šenfeldr společně s americkými kolegy studoval vztah mezi klimatem a růstem topolů osikovitých (Populus tremuloides) neboli osikovců v oblasti Great Basin ve státě Nevada za období posledních přibližně 100 let. Při výzkumu vědci využívali dendrochronologických metod. Ukázalo se, že postupující změna klimatu má na růst osikovců jak negativní, …

Odborníci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků žijících na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. Doplnili tak dosud chybějící informace o tom, jak citlivé organismy, jakými jsou pavouci, reagují na změny prostředí, které vyvolala obnova výmladkového …

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou. Jírovec maďal, …

Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly …

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedl Filip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů …