Archiv článků: teorie mysli

Psí schopnost rozumět lidským gestům a reagovat na ně (poslouchat je) je psům vrozená. I když vlčata spí s člověkem v posteli, chovají se jinak. Nová studie provedená vědci z Duke University i dalších institucí testovala, zda psi mají vrozenou teorii mysli – míněno tím teorii lidské mysli, tedy schopnost …

Psi člověka poslouchají. Dokáží vnímat gesta i pohled. Zajímavý experiment nyní ukázal, co se děje, když ve hře jsou jak vlastní preference psů, tak i přání lidí. Děti v určitém věku pochopí nejen to, že jiní lidé mohou mít k dispozici jiné informace, ale i to, že mohou mít jiné …

Současné systémy umělé inteligence nepracují s koncepcí toho, „co druhý ví“, respektive „co někdo jiný dokáže“, nebo alespoň tato kategorie nebývá do modelu zahrnuta explicitně. Představme si to třeba u herního softwaru, bez ohledu na to, zda využívá spíše umělou inteligenci nebo hrubou sílu. Šachový program nevolí tahy s ohledem …

Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají …

Sklon spatřovat mysl u počítače či auta se objevuje především tehdy, když odmítají poslouchat naše přání. Osamělost nás může přimět vidět mysl i u pouhých předmětů. Když postava Toma Hankse v Trosečníkovi zjistí, že je samotný na opuštěném ostrově, ve snaze o to vyrovnat se s osaměním se spřátelí s …

Současné digitální asistenty jsou reaktivní – nesnaží se vytvářet modely cizích myslí, předvídat záměry, nediví se, pokud lidé mění své preference. Nevědí, co uživatelé vědí, a co ne. Jinak řečeno, nemají teorii mysli. Děti získávají teorii mysli kolem 4 let – tehdy začnou vnímat ostatní jako vědomé tvory a dokáží …

Nicky Claytonová z Kalifornské univerzity v Davisu si povšimla, že sojky disponují jakousi alespoň částečnou obdobou lidského vědomí sebe sama. Její domněnka se zakládá na způsobu, jakým si sojky schovávají jídlo. Sojky si jídlo, které rovnou nesnědí, zakopávají či jinak ukrývají. Pokud ale získají pocit, že jsou sledovány (tj. v …