Archiv článků: teorie mysli

Psi rozlišují úmysl a omyl

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Psi reagují na lidské signály. Pro diskuse o tom, zda (respektive v jaké míře) disponují teorií mysli, je důležité, zda chápou rozdíl mezi úmyslným a neúmyslným jednáním (ve druhém případě prostě náhoda, chyba apod.). Výzkumníci nyní zkoumali, jak psi reagují na to, když nedostanou pamlsek. Ukázalo se, že se chovají …

více »

Softwaroví agenti s teorií mysli

Současné systémy umělé inteligence nepracují s koncepcí toho, „co druhý ví“, respektive „co někdo jiný dokáže“, nebo alespoň tato kategorie nebývá do modelu zahrnuta explicitně. Představme si to třeba u herního softwaru, bez ohledu na to, zda využívá spíše umělou inteligenci nebo hrubou sílu. Šachový program nevolí tahy s ohledem …

více »

Šimpanzi si pomáhají víc než bonobové

Schopnost a ochota lidí spolupracovat se vyvíjela v souvislosti s lovem velké zvěře a při konfliktech s jinými skupinami. Takovou teorii těžko přímo ověřovat na našich předcích, ale lze ji testovat u našich nejbližších příbuzných, tedy „pravých“ šimpanzů a šimpanzů bonobo. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají …

více »

Kdy strojům přičítáme mysl?

Sklon spatřovat mysl u počítače či auta se objevuje především tehdy, když odmítají poslouchat naše přání. Osamělost nás může přimět vidět mysl i u pouhých předmětů. Když postava Toma Hankse v Trosečníkovi zjistí, že je samotný na opuštěném ostrově, ve snaze o to vyrovnat se s osaměním se spřátelí s …

více »

Měla by umělá inteligence mít teorii mysli?

Současné digitální asistenty jsou reaktivní – nesnaží se vytvářet modely cizích myslí, předvídat záměry, nediví se, pokud lidé mění své preference. Nevědí, co uživatelé vědí, a co ne. Jinak řečeno, nemají teorii mysli. Děti získávají teorii mysli kolem 4 let – tehdy začnou vnímat ostatní jako vědomé tvory a dokáží …

více »

Sojky mají teorii mysli

Nicky Claytonová z Kalifornské univerzity v Davisu si povšimla, že sojky disponují jakousi alespoň částečnou obdobou lidského vědomí sebe sama. Její domněnka se zakládá na způsobu, jakým si sojky schovávají jídlo. Sojky si jídlo, které rovnou nesnědí, zakopávají či jinak ukrývají. Pokud ale získají pocit, že jsou sledovány (tj. v …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close